Svržený honduraský prezident Manuel Zelaya dnes z Nikaraguy prohlásil, že se ve čtvrtek vrátí do své země. Doprovázet ho chce jeho argentinská kolegyně Cristina Fernándezová a šéf Organizace amerických států (OAS) José Miguel Insulza.
Světová banka kvůli puči pozastavila financování rozvojových programů v Hondurasu, kde se v ulicích metropole střetly tisíce Zelayových stoupenců s policií.
"Ve čtvrtek se vrátím do Tegucigalpy. Vrátím se jako zvolený prezident, dokončím svůj čtyřletý mandát," prohlásil Zelaya v nikaragujském hlavním městě na schůzce jihoamerických zemí skupiny Rio. Dodal, že přijal nabídku předsedy OAS Josého Miguela Insulzy, že ho bude doprovázet.
ČTĚTE TAKÉ: Honduras: vojáci zatkli levicového prezidenta Zelayu
V metropoli Hondurasu vyrostly po převratu barikády
Také argentinská prezidentka Cristina Fernándezová chce Zelayu ve čtvrtek doprovodit do Hondurasu. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného argentinského diplomata.
Není vyloučeno, že se připojí ještě další latinskoameriční předáci, uvedl stejný zdroj.
Honduraská prozatímní vláda chce ale zřejmě Zelayovi návrat zakázat. "Úřady Zelayu respektují, pro návrat do země ale potřebuje povolení," řekl nový ministr zahraničí Enrique Ortez. Světová banka dnes oznámila, že pozastavuje financování rozvojových projektů v Hondurasu.
"Spolupracujeme s OAS na vyřešení krize demokratickým způsobem. Po dobu tohoto procesu pozastavujeme proplácení poskytnutých půjček," řekl šéf banky Robert Zoellic.
Mezitím v hlavním městě Hondurasu vypukly v pondělí prudké srážky, které si vyžádaly nejméně 15 zraněných. Do potyček se v ulicích Tegucigalpy dostali stoupenci svrženého šéfa státu a vojáci, kteří střeží přístup k prezidentskému paláci.
Vojáci se snažili odstranit barikády postavené před palácem a k rozehnání demonstrantů použili slzotvorný plyn. Dostali se ale do smršti kamenů a láhví, které házeli demonstranti vyzbrojení železnými tyčemi a holemi.
Zelayu, který je u moci od roku 2006, sesadila v neděli honduraská armáda v den, kdy chtěl uspořádat referendum, jímž si chtěl zajistit setrvání v úřadu i po vypršení mandátu. Lidové hlasování nejvyšší soud označil za nelegální.
Ještě týž den honduraský parlament do čela země zvolil svého dosavadního předsedu Michelettiho, který má stát vést do řádných listopadových parlamentních a prezidentských voleb. Micheletti vyhlásil 48hodinový zákaz vycházení a začal sestavovat svoji vládu.
Micheletti cítí podporu většiny politických vrstev země i médií, navíc i nepominutelné části obyvatelstva. Neprojevuje tudíž žádnou snahu o kompromis. Zopakoval, že sesazení Zelayi bylo legální, protože prezident zvolený jako kandidát liberální pravice učinil prudký obrat doleva a v rozporu s ústavou chtěl po skončení mandátu letos na podzim vládnout dál na základě referenda.
Avšak referenda jsou v Hondurasu pro politiky a parlament právně nezávazná, a nelze proto jimi měnit ústavu, jak měl Zelaya v úmyslu, upozornil Micheletti.
Vojenský převrat v Hondurasu a Zelayovo svržení vyvolalo mezinárodní odsouzení. Americký prezident Barack Obama řekl, že svržený prezident zůstává pro USA hlavou tohoto latinskoamerického státu a že USA budou pracovat s OAS na jeho návratu do úřadu. Puč odsoudila i Evropská unie a Španělsko dnes vyzvalo členské země EU, aby z Hondurasu odvolaly své velvyslance "ke konzultacím" na protest proti svržení hlavy státu.
Zelayu podpořili v Nikaragui předáci levicových latinskoamerických režimů. Venezuelský prezident Hugo Chávez vyzval navíc Hondurasany, aby povstali proti těm, kdo svrhli jeho spojence, Manuela Zelayu.
Foto: Reuters a ČTK/AP
