Drazí muklové
USA exportují soukromá vězení. Levnější ale nejsou

Stále více zemí na světě sází na soukromá vězení. Častým argumentem je, že jsou levnější než státní zařízení. To se ale často ukáže jako nepravda. Podniky zaměřené na privatizaci výkonu trestu expandují nejvíce ve Spojených státech.

Americké firmy, které podnikají v oblasti soukromých vězení, se stále častěji zaměřují na export svých služeb. Jak vyplývá ze zprávy organizace The Sentencig Project, jež má své sídlo ve Washingtonu a pomáhá vězňům, sporný experiment soukromého vězeňství praktikují dnes americké firmy v tuctu států světa.

Své know-how začaly vyvážet hlavně v důsledku toho, že počet vězňů v koncernech provozujících vězeňství na půdě USA začal výrazně stagnovat. Tento trend ještě zesiluje v souvislosti s novými plány Washingtonu snižovat počty trestanců.

Jak vyplývá z čerstvé zprávy International Growth Trends in Prison Privatization, pocházelo loni 14 procent příjmů Geo Group ze zahraničních zdrojů. Geo Group je druhý největší provozovatel soukromých věznic v USA.

Z privatizačního trendu profitují i britské podniky G4S nebo Serco. Druze jmenovaný provozuje i první částečně soukromý kriminál Hünfeld v Německu. Všechny tyto firmy profitovaly z vlny privatizování trestnic v USA. Jde o zařízení k výkonu trestu jakož i vazební centra pro migranty.

Podle zmíněné zprávy se ukázalo, že soukromí provozovatelé věznic často se svými službami neplní to, co slíbili. Soukromníci jako třeba Corrections Corporation of America (CCA) propagují sami sebe jako cenově výhodné a efektivní.

CCA patřila v osmdesátých letech 20. století v tomto sektoru k jeho zakladatelům. Dnes se stará o zhruba 80 tisíc vězňů v 60 věznicích, z nichž 40 patří přímo jí.

Argument o cenové výhodnosti ale v USA stále častěji zpochybňují jednotlivé státy federace i organizace pro lidská práva. Vláda v Arizoně tak v roce 2010 zjistila, že soukromé věznice byly o 16 procent dražší než veřejná zařízení.

V srpnu počítačoví hackeři z Anonymous Analytics ve své zprávě Corrections Corporations of America: The Dismantling of a National Discrace spočítali, že se investice do firem už více nevyplácejí.

K zemím, které v současnosti privatizují, či zčásti privatizují své vězeňství, patří především zástupci třetího světě jako Brazílie, Chile. Jamajka, Mexiko, Peru, Jižní Afrika a Thajsko. V tomto sektoru dominují hlavně koncerny z anglicky mluvících zemí ze severu.

Zemí s největší soukromě spravovanou vezeňskou populací jsou Spojené státy. V roce 2011 si tam odpykávalo svůj trest pod privátním dohledem 131 tisíc osob. To je podmíněno i tím, že nikde na světě nesedí za mřížemi tolik lidí jako v USA.

Nyní jich je zhruba půldruhého milionu, což odpovídá čtvrtině lidí vězněných na celé planetě.

V zemích jako Austrálie, Nový Zéland nebo Británie sedí mezi deseti až dvaceti procenty vězňů v komerčně spravovaných zařízeních. Zvláště vysoký je počet vězněných migrantů. V Austrálii je privatizován celý sektor, v němž se vězní ti, kdo se prohřešili proti imigračním zákonům.

Tři desítky let trvající politika tvrdé ruky vůči těm, kdo poruší zákon, vedla v USA k velkým problémů s chronicky přeplněnými věznicemi. Jsou trestnice, které překračují svou maximální kapacitu o 40 procent.¨

Eric Holder, ministr spravedlnosti USA, před dvěma týdny informoval o opatřeních, která mají vést ke snížení počtu trestanců. Kongres má dále legislativními reformami zlepšit americký trestněprávní systém.

Takové kroky ale nejdou k duhu provozovatelům soukromého vězeňství. Ti mimo jiné "prosluli" tvrdými vazebními podmínkami migrantů.

Nejvyšší soud Státu Izrael roku 2009 zabránil otevření jednoho privátně vedeného vězení. Jako odůvodnění uvedl, že tím, že se stát vzdá své odpovědnosti vůči vězňům, otevírá dokořán dveře porušování jejich práv.