Americké ministerstvo zahraničí zveřejnilo tento měsíc kompletní svazek tajných dokumentů, které dokládají roli americké tajné služby CIA v převratu v Íránu v roce 1953. Je v nich mimo jiné i depeše s pokynem přestat podporovat nepříznivě se vyvíjející převrat, kterou ale šéf amerických agentů v Íránu ignoroval, a puč byl nakonec úspěšný.
"Mnozí považují tento převrat za okamžik, kdy íránská politika definitivně ztratila naději na demokracii," uvedl ke zveřejnění dokumentů Malcolm Byrne z archivu národní bezpečnosti na Univerzitě George Washingtona. Převrat v srpnu 1953 svrhl demokraticky zvoleného premiéra Mohammada Mosaddeka, který se snažil v zemi zavést demokracii.
Mosaddek ale také znárodnil ropný průmysl, což byl jeden z důvodů, proč se USA ve změně režimu angažovaly. Další příčinou byla jejich obava z hegemonie Sovětského svazu v oblasti. Proto do čela Íránu dosadily jim nakloněného šáha Mohammada Rezu Pahlavího. Svržení národního hrdiny Mosaddeka a nenávist k Američany podporovanému Pahlavímu přispěly k vítězství islámské revoluce v Íránu v roce 1979, která zničila americko-íránské vztahy na desetiletí.
Washington účast CIA v převratu z roku 1953 dlouho popíral, a to i v roce 1989, kdy zveřejnil část příslušných dokumentů o této takzvané Operaci Ajax. Svazek tehdy neobsahoval žádnou zmínku dokládající účast CIA na puči, o níž ale už psaly některé americké noviny. Další část dokumentů se dostala na veřejnost v roce 2013 a posléze bylo v plánu zveřejnění kompletní dokumentace. To ale pozastavila administrativa prezidenta Baracka Obamy kvůli rozhovorům s Teheránem o jeho jaderném programu.
Nově zveřejněná tisícovka tajných dokumentů, mezi nimiž jsou dopisy a tajné depeše, poprvé přinesla veřejnosti důkaz o tom, že CIA se na poslední chvíli snažila převrat odvolat.
Puč začal 15. srpna 1953, nevyvíjel se však příznivě, když Mosaddek desítky organizátorů pozatýkal. "Pokusili jsme se o operaci, nepovedla se, neměli bychom se účastnit žádných akcí proti Mosaddekovi. V akci nepokračovat," zněla depeše z ústředí CIA šéfovi agentů v Íránu Kermitu Rooseveltovi. Tento vnuk někdejšího americké prezidenta ale pokyn z 18. srpna ignoroval. Následující den davy v ulicích a armáda režim svrhly.
Z odtajněných dokumentů rovněž vyplývá, že CIA "zásobovala po šest měsíců desetitisícičlennou gerilovou organizaci dostatkem zbraní" a vyplatila na úplatky a jiné výdaje 5,3 milionu dolarů, což je v dnešních cenách asi 48 milionů dolarů (asi 1,2 miliardy korun).
