Plánované ničení vojenské techniky USA vyprodukovalo dosud v Afghánistánu 80 milionů tun šrotu. Ale bude ho mnohem více. Ačkoli budou američtí vojáci opouštět tamní bojiště se vztyčenou hlavou, alespoň to tvrdí, nechají tam asi pětinu bojových vozidel a další výzbroje, jež pod Hindúkuš přivezli.
Ne že by jim ji protivníci, talibové, kajdisté a další, zničili, ale transport domů a na jiné základny ve světě by byl neúměrně drahý.
Namísto toho, aby ji Pentagon předal afghánským ozbrojeným silám, které by měly zajišťovat mír a bezpečí v zemi, či aby už nechtěnou moderní výzbroj daroval spojencům, začal ji ničit, a to v takovém rozsahu, že to v historii válečnictví nemá obdoby.
Vyjádříme-li to finančně, nechají USA na afghánském bojišti výzbroj, jejíž pořizovací cena činila o něco více než sedm miliard dolarů (asi 140 miliard Kč). To je zhruba pětina hodnoty techniky a výzbroje, kterou Američané v Afghánistánu mají.
Podle listu Washington Post jde o materiál, o který už není zájem nebo by jeho transport ze země byl příliš nákladný.
Mnoha republikánským kongresmanům muselo krvácet srdce, když si přečetli, že budou sešrotovány i dva tisíce obrněných MRAP (Mine Resistant Ambush Protected). Každé toto 15 tun vážící vozidlo stálo milion dolarů.
Jak napovídá samotný název, MRAP má především chránit posádku před nástražnými výbušnými systémy. Tento úkol plní velmi dobře. Lze konstatovat, že spasil stovky, ne-li tisíce životů.
Skvělá ochrana byla ale na úkor jiných vlastností vozidla. Má značnou spotřebu paliva, velké rozměry a nepříliš dobré jízdní vlastnosti.
Svůj účel splnily MRAP v Iráku a Afghánistánu. Ale co s nimi teď? V Meziříčí to bylo snazší. Irácká armáda je na výrazně vyšší úrovni než afghánská, takže část MRAP získala. Jiné se lehce převezly do sousedního Kuvajtu, kde zaparkovaly na amerických základnách. Co s vozidly dále, ukáže čas.
Co ale v izolovaném Afghánistánu? Darovat tyto obrněnce Afgháncům by bylo hodně rizikové. V budoucnu by se jich mohli zmocnit talibové, kajdisté a jiné ozbrojené skupiny. Je tedy bezpečnější je zničit.
Afghánské šrotovny proto jedou na plné obrátky, protože dostaly zakázky MRAP a další vozidla a techniku rozebrat, rozřezat a poté vše prodat na domácím trhu se šrotem.
Zničením nechtěné výzbroje Pentagon ušetří údajně až miliardu dolarů na přepravném. A to je argument.
Spojené státy by byly ochotny část likvidovaných věcí přenechat některým svým spojencům, ale i pro ně by transport znamenal značné náklady.
V květnu 2007 označil tehdejší ministr obrany USA Robert Gates pořízení MRAP pro vojsko jako nejvyšší prioritu. Pro vojáky v Iráku a Afghánistánu jich vyrobili asi 24 tisíc kusů. Daňoví poplatníci za ně zaplatili kolem 45 miliard dolarů.
Teď už jsou obrněnci pomalu považovaní za zastaralé a armáda za ně připravuje náhradu. Jde především o vozidlo JLTV (Joint Light Tactical Vehicle). Má být mnohem lehčí (do 2,5 tuny) a menší než kolos MRAP, přičemž by měl poskytovat stejnou ochranu. Program se ovšem vleče, i kvůli financím.
V rozhodnutí zničit v Afghánistánu MRAP a další výzbroj měl zjevně prsty i zbrojní průmysl. Nyní může elegantně argumentovat, že pořízení nové výzbroje přijde stát levněji.
A navíc to zajistí práci a pracovní místa. Takového účetnictví se s radostí chopí i politici.
I kvůli rozsáhlému afghánskému šrotování v režii Pentagonu se objevují názory, že to naznačuje soumrak éry rozsáhlých pozemních válek. Takových, jako už Američané vedou v této zemi 12 let. Bez velkého úspěchu. Budoucnost patří jiným strategiím. Významnou roli v nich budou hrát třeba drony.
