Protivládní demonstrace ve Venezuele, kde už skoro dva měsíce lidé každý den vycházejí do ulic protestovat proti autoritářskému režimu, si vyžádaly další oběť. Stal se jí osmnáctiletý mladík, jehož zabila policejní kulka ve městě Barinas na severozápadě země. Od začátku dubna zemřelo při demonstracích ve Venezuele podle vládních zdrojů 48 lidí, opozice hovoří o více než 50.
Protesty v ulicích přitom nabírají na intenzitě i dramatičnosti nejen kvůli počtu obětí. Na internetu se dnes objevily záběry, na nichž při nedělních demonstracích v Caracasu někdo v davu zapálil člověka. Jedenadvacetiletý muž skončil s těžkými popáleninami v nemocnici. Podle některých svědků ho zlynčoval dav, protože kradl. Prezident Maduro obvinil z činu demonstranty, kteří podle něj muže zapálili, protože byl příznivcem vlády.
V pondělí se konala také demonstrace v Caracasu organizovaná Venezuelskou lékařskou federací (FMV). "Svolali jsme pochod proti hladu, nedostatku léků a tomuto ´holokaustu´ zdraví prováděnému vládou," zdůvodnil pochod k ministerstvu zdravotnictví šéf FMV Douglas León Natera. Uvedl rovněž, že situace v místních nemocnicích je katastrofická.
Venezuela, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, v níž se lidem nedostává základních potravin i léků a ceny raketově rostou. Z krize viní velká část Venezuelanů i mnozí ekonomové socialistickou vládu prezidenta Nicoláse Madura, jehož odstoupení proto lidé v ulicích požadují.
O odchod prezidenta legální cestou se snažila i opoziční koalice svoláním referenda, jemuž ale národní volební komise, stranící vládě, zabránila.
Ve Venezuele trvá od loňského ledna i krize politická, v níž prezident a jemu nakloněný nejvyšší soud blokují fungování parlamentu. V něm mají totiž od posledních voleb v prosinci 2015 většinu oponenti prezidenta Madura. Soud od loňského ledna zrušil řadu zákonů přijatých poslanci a prezident vyhlásil výjimečný stav ekonomické nouze, který mu umožňuje vládnout v řadě oblastí pomocí dekretů.
Jedním z nich Maduro začátkem května vyzval ke svolání takzvaného ústavodárného shromáždění. To sice zakotvuje ústava, která ale neříká, jak má být sestaveno. Opozice se obává, že Maduro složení tohoto shromáždění zmanipuluje tak, aby se udržel co nejdéle u moci. V poslední třetině roku 2018 by se měly v zemi konat prezidentské volby, jejich termín je ale podle některých expertů nyní nejistý.
Už loni v prosinci se také měly konat volby guvernérů, jejichž datum zatím není známo, stejně jako se neví, kdy budou místní volby, plánované na letošek.
