Stát Washington bude žalovat prezidenta Donalda Trumpa za dekret o zákazu vstupu občanů sedmi muslimských zemí do USA. Oznámil to ministr spravedlnosti státu Bob Ferguson. Žalobu podle něj podpoří společnosti Amazon.com Inc. a Expedia Inc.
Žaloba na Trumpa a některé vysoce postavené úředníky jeho vlády bude podle Fergusona podána u federálního soudu v Seattlu, největším městě státu Washington. Bude požadovat, aby klíčové paragrafy exekutivního příkazu byly označeny za neústavní a aby platnost dekretu byla pozastavena.
Stát Washington, který leží na severozápadě USA, se tak stane prvním státem americké unie, který se kvůli novému prezidentovi obrátí na soud. Trump v pátek vydal exekutivní příkaz, jímž na 90 dní zastavuje vstup do Spojených států občanům Iráku, Íránu, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska. Krok zdůvodnil snahou ochránit Američany před extremisty.
Podle Fergusona žalobu podpoří globální internetový prodejce Amazon.com a rovněž společnost Expedia, která provozuje několik velkých turistických a hotelových on-line služeb. Ferguson byl jedním z ministrů spravedlnosti šestnácti amerických států, kteří v neděli v prohlášení označili Trumpovo protiimigrační rozhodnutí za "neamerické a nezákonné".
Opatření ohrožuje fungování firem
Opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavírající hranice pro občany několika muslimských zemí či pro lidi, kteří se v nich jen narodili, vyvolala velký odpor nejen v zahraničí, ale i na domácí půdě. A to zejména u firem, které mnohdy zahraniční pracovníky zaměstnávají. Mnohé společnosti si na Trumpův páteční výnos stěžovaly a tvrdily, že je ohroženo jejich fungování a náborový systém namířený do celého světa.
Největší odpor se zvedl v pověstném Silicon Valley, kde sídlí počítačoví, elektroničtí a internetoví giganti jako Apple, Microsoft, Google, Facebook, Airbnb nebo Netflix, kteří zaměstnávají tisíce zahraničních inženýrů. Podle těchto firem je Trumpův krok v rozporu s americkými hodnotami.
Kritika se ozvala také z finančního centra Wall Street, kde obavy z možných dopadů na svoje zaměstnance projevili šéfové velkých bank Goldman Sachs a JPMorgan Chase. Šéf Goldman Sachs Lloyd Blankfein upozornil, že Trumpovu politiku již zpochybňuje americká justice, která část prezidentova výnosu už zablokovala.
Společnost General Electric upozorňuje, že zaměstnává mnohé lidi ze zemí, které Trump zahrnul do svého zákazu. Také má v dotyčných zemích své obchodní zájmy, které jsou nyní ohroženy. Podobně reaguje firma Halliburton, která má velké investice v Iráku.
Trump na kritiku reagoval několika tweety. Například reakce republikánských senátorů Johna McCaina a Lindseyho Grahama odbyl poznámkou, že by se měli zabývat Islámským státem, neregulérní imigrací a ochranou státních hranic, místo aby se pokoušeli o vyvolání třetí světové války.
Trump také odmítl protesty zejména aerolinek, že na svůj záměr aspoň týden dopředu neupozornil, aby se mohly připravit. Prezident prohlásil, že by týdenní prodlevy využili "ti zlí", aby se do USA ještě dostali.
Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA), které zastupuje 265 aerolinek, se musejí společnosti podřizovat nepříliš srozumitelnému nařízení, což vede k chaosu. Už v sobotu IATA uvedlo, že vstoupit do USA nemohli nejen běžní lidé, ale i posádky leteckých společností.
Proti Trumpovu dekretu vznikla petice, kterou podepsalo na sedm tisíc amerických akademiků, včetně čtyřiceti laureátů Nobelovy ceny. Podle nich hrozí odchod mnoha talentovaných lidí z USA.
