Dramatickými slovy varoval dnes americký prezident před následky klimatických změn. Pokud státy nebudou rychle jednat, riskují „neodvratitelnou katastrofu", prohlásil Barack Obama ve vystoupení před Valným shromážděním OSN.
Jak velký rozdíl proti jeho předchůdci. Zatímco Georgi W. Bushovi dělalo ještě problémy přiznat pouhou existenci klimatických změn, Obama maloval budoucí svět černými barvami, pokud lidstvo zůstane nečinné. „Náš blahobyt, naše zdraví a naše bezpečí jsou ohroženy," pravil Obama na VS v New Yorku.
„Žádný národ, jedno zda velký nebo malý, bohatý či chudý, nemůže uniknout následkům změn klimatu," pokračoval šéf Bílého domu. Důsledky jsou podle něj citelné už dnes: „Silnější bouře a záplavy ohrožují každý kontinent, pravidelnější sucha výpadky ve sklizních způsobují hlad a konflikty." Je faktem, že lidstvo dlouho nereagovala na hrozby, nebo ani nerozeznalo jejich význam, pokračoval Obama na zahajovacím jednání klimatického summitu OSN. „To platí i pro moji zemi. Uznáváme to."
To je ale minulost, nastala „nová éra". USA dle Obamy udělaly uplynulé tři roky pro čisté energie a čistotu ovzduší více než kdykoli v historii. Dále oznámil, že společně se šéfy států a vlád na summitu G 20 ve čtvrtek v Pittsburgu sníží subvence na fosilní energie.
Průmyslové země se proto podle něj musejí zavázat k silným opatřením, aby nepříznivý stav změnily. Nebude to možné, pokud se na tom nebudou podílet všichni velcí producenti emisí, dodal.
Právě otázka, kdo a do jaké míry bude bojovat se změnou klimatu, je jedním z nejpalčivějších problémů dnešního summitu, který předchází prosincové vrcholné schůzce OSN v Kodani. Na té by se státy měly domluvit na přísnějších limitech pro snižování emisí skleníkových plynů. Podle Obamy se hledá dohoda, která umožní státům růst, aniž ohrozí planetu.
Krátce po americkém prezidentovi na konferenci vystoupil jeho čínský kolega Chu Ťin-tchao. Apeloval na vyspělé země, aby s bojem se změnami klimatu pomohly rozvíjejícím se zemím. "Rozvinuté země musejí podporovat rozvíjející se země, není to jen jejich zodpovědnost, ale i jejich zájem," uvedl čínský prezident.
Jak jeho, tak Obamovo vyjádření odráží dlouhodobý a palčivý spor - kdo zaplatí náklady spojené s bojem s globálním oteplováním. Rozvojové země totiž požadují, aby jim vyspělé země poskytly značnou finanční pomoc, k čemuž zvláště v době celosvětové hospodářské recese není velká ochota. Podoba konečné dohody je tak zatím nejasná.
Dlouhá a nelehká cesta čeká Obamu ohledně klimatu i v samotném Washingtonu. Bílý dům totiž nemůže přistoupit ke globální klimatické dohodě bez většiny v Kongresu. Roku 1997 podepsal prezident Bill Clinton Kjótský protokol, ale Senát velkou většinou ratifikaci odmítl.
Také nyní je odpor v Kongresu dobře zorganizován. Odpůrci tvrdších klimatických pravidel vypočítali, že by každou domácnost v USA přišly ročně na zhruba 1 600 dolarů. Zastánci reformy naproti tomu hovoří o pouhých 142 dolarech.
Debata v USA se zadrhla. Letos v červnu schválila Sněmovna reprezentantů zákon o klimatu s přísnějšími předpisy pro emise. Jednotlivé paragrafy jsou ale tak „rozředěny", že ekologové mluví o tom, že lobbisté zákon doslova vykastrovali.
A i tato oslabená forma zákona zatím v Senátu uvízla. Hlasování bylo odsunuto až na konec roku, ale i to je nejisté. Experti hovoří o odsunutí dohody až na příští rok. Obama se v Senátu nemůže spolehnout ani na řadu svých stranických kolegů.
Foto: Reuters, ČTK/AP a Profimedia
