Prvním policistou, který se v neděli pokusil zastavit řádění Omara Mateena v orlandském gay klubu, byl Adam Gruler. Ten byl v té době mimo službu a v podniku si přivydělával jako ostraha. Gruler, o kterém nyní média informují jako o hrdinovi, však brzy zjistil, že s pistolí se nedokáže vyrovnat Mateenově palebné síle, takže se musel stáhnout, napsal na svém webu list Orlando Sentinel.
Zatímco v klubových prostorách hrála hudba a pohybovalo se zde přes 300 lidí, Gruler hledal mladíka, který do podniku pronikl na falešný doklad totožnosti. Protože ho nikde neviděl, vracel se zpět k parkovišti, v tom ale zaslechl výstřely. V té době ještě nevěděl, že je to začátek tříhodinového dramatu, který se s 49 mrtvými oběťmi stane nejkrvavějším střeleckým masakrem v americké historii.
Když Gruler vyběhl z parkoviště ke vchodu do klubu, odkud se výstřely ozývaly, bylo krátce po 2 hodině místního času (8.00 SELČ). Ve vstupní části se střetl s Mateenem, který byl vyzbrojen puškou na náboje ráže 223 a poloautomatickou pistolí; ihned vypukla přestřelka. Grulerovi rychle došlo, že Mateenově výzbroji nedokáže čelit, proto zavolal posily a stáhl se. Střelec mezitím pronikl do klubu.
Po několika minutách dorazili dva policisté, Scott Smith a Jeffrey Backhaus. Oba se ihned vydali do budovy, kde se odehrála další přestřelka. Mezitím se desítkám hostů podařilo utéct vstupní halou, nouzovými východy i přes zeď dvorku. Mateen se postupně stáhl k toaletám, kde zajal asi pět rukojmí. Dalších zhruba dvacet lidí se ukrylo na sousedních toaletách.
Na místo následně přijel elitní zásahový oddíl, známý jako SWAT. Členové komanda obklíčili klub a zjišťovali možnosti, jak zachránit další lidi. Při obhlídce si povšimli klimatizační jednotky na stěně šatny ze severní strany budovy. "Lidé tlačili zevnitř, my tahali," řekl o záchranné operaci orlandský policejní šéf John Mina. Otvorem po klimatizaci se poté podařilo uniknout nejméně čtyřem lidem.
Velitel jednotky SWAT Mark Canty označil situaci za velmi chaotickou. Policisté se od zachráněných dozvěděli, že útočník tvrdil, že má výbušninu, což jim Mateen při pokusech o vyjednávání rovněž řekl. V takových případech se bezpečnostní jednotky obvykle stáhnou do vzdálenosti asi 300 metrů, což ale komando neučinilo. Žádné trhaviny se nakonec nenašly.
"Odmítli opustit místo," řekl Canty. "Neodešli by, když věděli, že lidé jsou stále uvnitř," dodal. S Mateenem, který hovořil klidně, se mezitím dále pokoušel dohodnout krizový vyjednávač. Střelec mu však řekl, že má na sobě sebevražednou vestu s náloží a že další čtyři vesty navlékne i na rukojmí; po patnácti minutách ohlásil, že se odpálí. To byl zlomový okamžik, kdy se Mina rozhodl poslat policisty dovnitř.
"Zeptal jsem se SWATu, zda mají výbušninu na proražení otvoru," řekl Mina s tím, že krátce poté policisté nálož přichystali. Umístili ji na zeď toalet a odpálili, zdí pak následně projeli obrněným vozem, aby otvor zvětšili: díky tomu se zachránilo asi 15 dalších lidí. Policie poté prorazila další otvory, celkem jich tak vytvořila pět.
Mateen se nadále odmítal vzdát a po policistech střílel. Do hlavy zasáhl člena SWAT Michaela Napolitana, kterému zachránila hlavu kevlarová helma. Canty Napolitana ocenil, protože i když byl po zásahu krátce vyřazen z boje kvůli lehkému tržnému zranění, rychle se zotavil a byl připraven k další akci. Během přestřelky Mateen zahynul.
