Globální zbrojaři
Zděšené USA. Číňané prodávají zbraně jako diví

Čína rychle zvětšuje svůj vliv v celosvětovém obchodu se zbraněmi. List New York Times píše ve svém článku o "razantním růstu". Vládu Spojených států to znepokojuje. Jde i o možný prodej čínských komplexů protivzdušné obrany Turecku, členovi NATO.

Ještě před několika lety byla Čína v prodeji zbraní spíše outsider, nehrála významnou roli. Známé byl především její lehké zbraně, ale rychle to mění. Velkou pozornost a nelibost vzbudily v americké vládě a některých zemích Severoatlantické aliance úvahy Turecka zakoupit čínský raketový systém protivzdušné obrany HQ-9, jehož součástí jsou radarem naváděné rakety středního a dlouhého doletu k ničení letadel, raket a dronů ze země.

Firma China Precision Machinery Import-Export Corporation ho nabízí Turkům za zhruba 3,5 miliardy dolarů (asi 87 miliard Kč).

Oficiálně ještě tento obchod zpečetěn není, ale od minulého měsíce platí za více méně hotovou věc.

Jedna z mluvčích ministerstva zahraničí USA uvedla, že její úřad sdělil Turkům, že má o obchodu "vážné pochybnosti". Problémem údajně je včlenění HQ-9 do protivzdušné obrany NATO.

Podle německého magazínu Der Spiegel to v bruselské centrále NATO vře. Vysoce postavené důstojníky rozčílily překvapivé plány Turecka zakoupit čínský raketový systém protivzdušné obrany. "Pracujeme pod vysokým tlakem na tom, aby Ankara své nákupní plány neuskutečnila," řekl německému magazínu Spiegel jeden americký generál.

"Není možné, aby partner NATO něco tak důležitého a významného pro bezpečnost získal z Číny," prohlásil Američan. Jiný důstojník, Brit, varuje: "Kdyby si Turecko opravdu objednalo protivzdušné rakety z Číny, otevřelo by tím stavidla bezpečnosti, jež by šla jen těžko zavřít. Jeho závěr: "Co dělá Turecko, je zrada!"

Američané navíc kritizují, že čínští zbrojaři dodávají své zboží firmám v Íránu, Severní Koreji nebo Sýrii. 

Číňané do toho šlapou

V otázce protivzdušné obrany je Turecko odkázáno na partnery v NATO. Ankara však usiluje o větší samostatnost, a proto zamýšlí zakoupit svůj vlastní systém.

Své produkty Turkům nabídli čtyři výrobci. Za favorita byl považován systém Patriot od amerického konsorcia Raytheon/Lockheed Martin. Naděje si dělali i italsko-francouzský výrobce Eurosam a Rosoboronoexport z Ruska.

Nové konkurence z Číny by měla Bílý dům opravdu znepokojovat, píše New York Times. Zbrojaři tvoří v USA jedno z nejdůležitějších průmyslových odvětví. Spojené státy jsou největším vývozcem zbraní na světě - zatím.

Podle poradenské firmy IHS Jane's se podíl amerických zbraní na celosvětovém obchodu s nimi 29 procent. Jde o stovky miliard dolarů.

Peking se ale dere kupředu a dohání dosavadní favority. Jen v uplynulých pěti letech se čínský zbrojní export zvýšil o 162 procent, uvádí Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI).

Ve vývozu bojových letadel, raket a lodí se Číňané mezitím dostali na páté místo celosvětového žebříčku - a vytlačili z něj Británii. V exportu zbraní byla Čína před pěti lety až na osmém místě.

V případném byznysu s Turkem rozhoduje hlavně cena. Ale také kvalita. "Je to úctyhodné vítězství čínského zbrojního průmyslu," řekl Pieter Wezeman ze SIPRI deníku New York Times.

O obavách Západu z čínských zbraní, aktuálně jde o Turecko, Peking dobře ví. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí americkému listu sdělil, že zbrojní export jeho země nepředstavuje žádné nebezpečí pro mír a bezpečnost. Nemá prý ani žádný vliv na vnitřní záležitosti zemí, které je kupují.

Slib, který jen těžko přispěje ke snížení nynějšího napětí ve Washingtonu.