Generál Manuel Noriega ovládal Panamu jako vrchní velitel armády šest let - od prosince 1983 do prosince 1989, kdy ho svrhla americká vojenská invaze. Poté byl ve vazbě či vězení v USA, Francii a Panamě. Někdejší informátor americké CIA a později usvědčený obchodník s drogami tak strávil "pod zámkem" posledních více než 27 let. Noriega zemřel v noci na úterý ve věku 83 let.
Někdejší spojenec USA a bývalý informátor CIA upadl v nemilost Washingtonu koncem 80. let kvůli vazbám na kolumbijský drogový kartel. Svržen byl při americké invazi do Panamy koncem prosince 1989, při níž podle OSN přišlo o život kolem 500 panamských civilistů.
V září 1992 byl Noriega v USA odsouzen ke 40 letům vězení za obchod s drogami, vydírání a praní špinavých peněz, trest mu byl ale v březnu 1999 o deset let zkrácen a po započtení více než dvou let vazby a za "dobré chování" mohl být Noriega koncem roku 2007 propuštěn. Zůstal však za mřížemi kvůli žádosti Francie o jeho vydání, kam byl vydán v dubnu 2010 a kde byl odsouzen k sedmi letům vězení ze praní špinavých peněz.
Noriega dostal ve Francii v nepřítomnosti trest deset let vězení už v roce 1999, překročil totiž zákon tím, že v 80. letech poslal 15 milionů francouzských franků (asi 59 milionů korun) do dnes již neexistující francouzské banky. Podle francouzského soudu to měly být provize od kolumbijského drogového kartelu, podle Noriegy šlo o dědictví, majetek jeho ženy a peníze od CIA.
Noriegovo vydání do Francie, která mu v roce 1987 udělila řád Čestné legie, komplikoval několik let status válečného zajatce. Ten mu přiznal americký soud v roce 1990, neboť Panama byla tehdy s USA ve válečném stavu. Na tento status se odvolávali Noriegovi obhájci, kteří požadovali jeho vydání do Panamy (panamské zákony totiž umožňují lidem nad 70 let odpykat si trest v domácím vězení). Až v březnu 2010 pak americká justice definitivně potvrdila Noriegovo vydání do Francie.
Když se v prosinci 2011 po 22 letech vrátil do vlasti, putoval rovnou do věznice El Renacer umístěné v pralese v oblasti Panamského průplavu. Tam měl strávit dalších 20 let, k nimž byl odsouzen kvůli zodpovědnosti za vraždy politických oponentů v 80. letech. Nejznámější byl případ opozičního aktivisty Huga Spadafory, který byl nalezen s uťatou hlavou v sousední Kostarice v září 1985. Za podíl na této vraždě byl Noriega v Panamě v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení. Dalších 20 let si měl odsedět za takzvaný Albrookský masakr, při němž bylo zastřeleno 11 vojáků včetně majora Moisése Giroldiho, kteří se Noriegu v říjnu 1989 pokusili svrhnout.
Noriega se narodil 11. února 1934 v chudé čtvrti Panamy. Již v mládí se rozhodl pro službu v armádě, později absolvoval vojenskou školu v peruánské Limě, kterou mimochodem vychodil i pozdější levicový prezident Venezuely Hugo Chávez. Další vojenské vzdělání si v oblasti kontrašpionáže doplnil v 60. letech na tehdejší americké základně Fort Gulick v panamském průplavu a účastnil se i kurzu psychologických operací na základně Fort Bragg v Severní Karolíně.
Noriegu si pak za šéfa zpravodajských služeb Panamy vybral v roce 1968 Omar Torrijos, který se k moci dostal týž rok vojenským převratem. Noriega pak CIA dodával informace mimo jiné o kubánském vůdci Fidelu Castrovi a byl jejím kontaktem pro Salvador a Nikaraguu, kde USA tajně vyzbrojovaly tamní ultrapravicové protivládní jednotky. V 80. letech byl Noriega určitou dobu placen CIA i za to, že jí pomáhal v boji proti pašerákům drog v Kolumbii.
V roce 1983 se Noriega stal vrchním velitelem armády, a de facto tak ovládal zemi, i když formálně stále existoval úřad prezidenta, v němž se za Noriegovy diktatury vystřídalo několik lidí. V únoru 1988, kdy byl Noriega v USA obžalován z účasti na obchodu s drogami a praní špinavých peněz, se panamský prezident Eric Arturo Delvalle pokusil na nátlak USA zbavit Noriegu funkce vrchního velitele ozbrojených sil. Armádní velitelé se ale postavili proti a parlament Delvalleho sesadil.
V květnu 1989 se konaly v Panamě prezidentské a parlamentní volby, jejichž výsledky ale vláda anulovala, Noriega vytvořil vlastní parlament a prohlásil se hlavou státu. V září 1989 přerušily USA s Panamou diplomatické styky a oznámily zpřísnění embarga z dubna 1988. V listopadu byl Noriega zvolen předsedou parlamentu, který 15. prosince schválil rezoluci oznamující, že Panama je s USA ve válečném stavu.
Obsah rezoluce naplnily americké jednotky 20. prosince 1989, kdy vpadly do Panamy a mimo jiné vybombardovaly čtvrť v hlavním městě, kde sídlil generální štáb. Noriega ale uprchl. Několik dnů se skrýval na vatikánské diplomatické misi v Panamě, než se 4. ledna 1990 vzdal Američanům.
Noriega, která byl v 70. a 80. letech údajně v těsném spojení s japonským buddhistickým hnutím Sóka gakkai (Společnost pro nastolení hodnot), byl ženatý a měl tři dcery.
