Dosavadní finanční pomoc Afghánistánu funguje buď špatně, nebo se vrací zpět na Západ. To jsou výtky nevládních organizací (NGO) na adresu obnovy země pod Hindúkušem před čtvrteční dárcovskou konferencí v Paříži. Afghánský prezident Hamíd Karzáí chce ve francouzské metropoli požádat o 50 miliard dolarů na pětiletý plán obnovy.
O nových desítkách miliard, které by si přál na rekonstrukci své země, se Karzáí zmínil při své úterní návštěvě Nizozemska. Místní média v této souvislosti připomněla, že se nizozemská armáda roku 2010 z Afghánistánu stáhne a pozornost Haagu se pak soustředí na civilní pomoc.
Dárcovské konference v Paříži se zúčastní zástupci více než 60 zemí; do jejího čela usednou francouzský prezident Nicolas Sarkozy, generální tajemník OSN Pan Ki-Moon a afghánská hlava státu Hamíd Karzáí.
Bilance dosavadního mezinárodního humanitárního angažmá v Afghánistánu je všechno jiné než pozitivní.
Sedm let poté, co mezinárodní společenství slíbilo Kábulu 25 miliard dolarů pomoci, sešlo se dohromady jen zhruba 15 miliard. Uvádí to agentura ACBAR (Agency Coordinating Body For Afghan Relief), která v Kábulu koordinuje pomoc téměř stovky humanitárních organizací.
V materiálech připravených pro pařížskou konferenci ACBAR mimo jiné kriticky konstatuje, že ze skutečně vydaných 15 miliard dolarů se 40 procent vrací do zemí, které je poskytly - buď ve formě zakázek pro tamní podniky, nebo jako mzdy pro poradce a rozvojové pracovníky.
Pro Afghánistán, jehož státní rozpočet sestává z 90 procent ze zahraniční pomoci, zbývá jen málo, konstatuje ACBAR.
Francouzští NGO z Action contre la faim (Akce proti hladu) v předvečer pařížské konference upozorňují, že pouhá čtyři procenta afghánského rozpočtu jdou do zemědělství, z něhož žije 75 procent obyvatel.
Avšak také v oblastech, kde do zemědělství proudí více peněz, konstatují NGO hrubé chyby, protože pomoc jde do produkce zaměřené na export.
V zemi, kde má 21 z 34 provincií problémy se zajištěním výživy obyvatel, je to „křičící neinvestování do výroby potravin", uvádí Action contre la faim.
Nevládní organizace (NGO) působí v Afghánistánu už téměř tři desítky let.
Jejich zástupci na tiskové konferenci před dárcovskou schůzkou v Paříži zdůraznili, že v se Afgánistánu zvyšuje počet těch, kteří mají hlad. Vedle toho se rozšiřují aktivity související s drogami a na okraj společnosti je zatlačována nenáboženská a neozbrojená opozice.
Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner podtrhl už minulý měsíc potřebu „afghanizovat" pomoc Afghánistánu, tedy zapojovat do obnovy země stále více afghánského personálu.
Karzáí chce příští rok už potřetí kandidovat na úřad afghánského prezidenta. Západ na něj nadále sází - nehledě na kritiku jeho spojenectví s warlordy a rozbujelou korupci v zemi. V Afghánistánu se Karzáímu posměšně přezdívá „kábulský starosta", neboť jeho moc nesahá daleko za hranice hlavního města.
Foto: AP, Pentagon a nizozemské min. obrany
