Ministři zahraničí Ligy arabských států v Káhiře schválili protisyrské sankce, které mají zastavit represe Damašku proti civilistům. Katarský ministr zahraničí Hamad bin Džasím bin Džabr Sání na tiskové konferenci oznámil, že sankce podpořilo 19 z 22 států ligy.
Součástí sankcí je zákaz veškerých obchodních a finančních kontaktů se syrskou vládou, zmrazení syrských aktiv v arabských bankách, přerušení leteckého spojení s Damaškem a zákaz cestování syrských politiků do arabských států. Seznam politiků, jichž se zákaz cestování týká, bude sestaven později.
Podle katarského ministra se k hlasování nepřipojily Irák a Libanon, tedy státy sousedící se Sýrií, které už dříve vyslovily vůči sankcím výhrady. Sankce naopak podpořilo zbylých devatenáct států, dvaadvacátým členem LAS je sama Sýrie.
Vyhlášení sankcí proti Sýrii je v dějinách vztahů mezi arabskými státy bezpříkladným krokem. Proti vlastnímu členu LAS dosud nikdy opatření podobného rozsahu neodhlasovala. Jak poznamenává agentura AFP, syrská ekonomika je už nyní podlomena sankcemi Evropské unie a USA. Arabské sankce mohou mít na Damašek ještě drtivější dopad, protože země LAS jsou příjemci poloviny syrského vývozu a jejich produkty tvoří čtvrtinu syrského dovozu.
Syrský oficiální list As-Saura na titulní straně označil sankce za "zradu arabské solidarity" a krok, který je v rozporu s tradicí vztahů mezi arabskými státy. Šéf LAS Nabíl Arabí na tiskové konferenci po skončení ministerské konference prohlásil, že liga své sankce odvolá, jakmile Damašek začne realizovat požadované kroky, přijme misi pozorovatelů a odvolá tanky z ulic syrských měst.
Návrh plánu sankcí v sobotu vypracovali ministři hospodářství a financí LAS. Sankce začala liga připravovat poté, co v pátek Sýrie nereagovala na její žádost o přijetí arabských vojenských a civilních pozorovatelů. Ti měli v zemi monitorovat, jak Damašek realizuje plán ukončení vlny násilností a zahájení vnitropolitického dialogu.
Schůzku provázely spory
Podle arabských diplomatů ministerskou schůzku provázely spory. Někteří ministři, například z Alžírska a Ománu, varovali před unáhlenosti a před možným dopadem sankcí na civilní syrské obyvatelstvo. Svůj hlas sankcím ale nakonec odepřeli jen ministři zahraničí Iráku a Libanonu, kteří svůj negativní postoj deklarovali už dříve. Vlády těchto zemí se obávají, že omezení obchodu poškodí jejich vlastní hospodářství a zkomplikuje život tisícům Iráčanů a Libanonců, kteří v Sýrii žijí a pracují.
Sýrii už osm měsíců ovládá vlna protivládního odporu, inspirovaná nepokoji v řadě dalších arabských a severoafrických států. Autokratický režim prezidenta Bašára Asada na tlak opozice odpovídá krvavými represemi, které připravily 3500 lidí o život a tisíce dalších vyhnaly do sousedních zemí, zejména do Turecka a Jordánska. Syrská vláda povstalce označuje za teroristy ohrožující vnitřní stabilitu státu a výzvy ostatních arabských států k vnitropolitickému dialogu ignoruje.
Odhlasováním dnešní rezoluce se státy LAS připojily k již dříve vyhlášeným sankcím EU a USA. Sankční plán navrhovaný západními státy ale minulý měsíc v Radě bezpečnosti OSN neprošel, když se proti němu postavily Čína a Rusko. Moskva a Peking sankce označují za neúčinný nástroj vnitřního vměšování a možný předstupeň zahraniční vojenské intervence. Západ obviňování z přípravy vojenského zásahu v Sýrii odmítá.
