Situace v indické části Kašmíru se vyostřuje. Úřady minulý víkend vyhlásily zákaz vycházení poté, co oblast uplynulý pátek zažila zřejmě nejpočetnější protesty ve své historii. V ulicích Šrínagaru se shromáždily stovky tisíc muslimů, kteří mávali zelenými vlajkami a modlili se.
Indická armáda, jež je jinak velmi zdrženlivá, byla poprvé po několika letech uvedena do stavu zvýšené pohotovosti.
Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších nejméně 70 bylo zraněno při srážkách indické policie s demonstrujícími muslimy. Vedle šrínagaru se bouřlivé protesty uskutečnily i v dalších kašmírských městech. Demonstrace se konaly nehledě na vyhlášený zákaz vycházení.
Policie reagovala zatčením některých muslimských předáků, kteří protesty organizovali.
Protidemonstrace a protesty se konaly i v hinduistické části Kašmíru, kde rovněž zasahovala policie.
Indičtí policisté dnes v oblasti Šrínagaru zatkli tři předáky kašmírských muslimských separatistických organizací. Dva vysocí představitelé organizace Haríjat, Saíd Alí Šáh Gílání a Umar Farúk, byli zatčeni ve svých domovech. Policie jejich zadržením chtěla zabránit rozsáhlým protiindickým demonstracím, které muslimové na dnešek plánovali.
Později byl ve Šrínagaru, který je letním správním střediskem státu Džammú a Kašmír, zadržen předseda separatistické Fronty osvobození Džammú a Kašmíru Jasín Málik. Podle policie Málik porušil zákaz vycházení a organizoval protestní shromáždění.
V kašmírském zimním správním středisku Džammú se dnes shromáždily tisíce hinduistických demonstrantů, kteří házeli kameny na vládní budovy a na policisty. Zásahové jednotky dav rozehnaly pomocí slzného plynu.
Současné nepokoje v Kašmíru si zatím vyžádaly přes 20 mrtvých a několik stovek zraněných. Vypukly kvůli kontroverznímu vládnímu plánu poskytnout státní pozemky v muslimy osídlené části tohoto státu pro výstavbu hinduistické svatyně. Vláda sice v červnu od záměru ustoupila, kašmírští muslimové a hinduisté ale přesto zahájili masové demonstrace, které v poslední době stále častěji přerůstají v násilnosti.
Obě strany hájí svá "práva": hinduisté právo postavit si chrám na posvátném místě, muslimové právo na zachování kompaktního muslimského území.
Původní Kašmír je od roku 1947 rozdělen mezi hinduistickou Indii a muslimský Pákistán, obě země si ho však nárokují celý a svedly o něj dvě ze tří vzájemných válek. V indické části Kašmíru nadále tvoří značnou část obyvatel muslimové.
Od konce 80. let vedou muslimské radikální skupiny ozbrojený boj proti Indii za "osvobození" Kašmíru. Dillí obviňuje Islámábád z vojenské podpory kašmírských separatistů. Pákistánská strana to popírá.
Foto: AP a Reuters
