Barmský parlament přijal zákon, který zakotvuje právo obyvatel demonstrovat. Lidé toužící po demonstraci ale budou muset vyrozumět úřady o svém záměru s pětidenním předstihem. Barmská vláda přijetím zákona pokračuje v sérii reforem, které mají především západní země přesvědčit, že země vedená dlouhá desetiletí vojenskou juntou myslí vážně přechod k civilní vládě a k demokracii.
Právo na demonstrace ovšem bude mít řadu omezení. Shromáždění se nebudou smět konat v blízkosti míst spojených s vládou, poblíž škol, nemocnic či velvyslanectví, uvádí text zákona, který ještě musí podpisem schválit prezident.
"Pokud prezident podepíše, bude zákon o konání poklidných shromáždění a průvodů prvním za téměř století," uvedl barmský exilový zpravodajský server Democratic Voice of Burma (DVB). Podle jeho informací byl ze zákona nakonec vypuštěn článek zakazující skandování hesel.
Demonstrace se v Barmě konají jen zřídka. Média se zmiňují o tom, že minulý týden pět mnichů po dva dny požadovalo propuštění politických vězňů, aniž proti nim zasáhly bezpečnostní síly.
Poslední velké demonstrace se v Barmě odehrály v roce 2007. "Šafránová revolta" vedená buddhistickými mnichy přitáhla do ulic komerční metropole Rangúnu na sto tisíc lidí; tehdejší vládní vojenská junta nakonec protesty potlačila silou a zabila nejméně 31 lidí.
Civilní vláda převzala moc od vojenské junty letos v březnu a zahájila reformy, které vedly Spojené státy ke zmírnění tvrdého postoje vůči Barmě. Americký prezident Barack Obama vyšle 1. prosince do Barmy svou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou, která se stane prvním americkým šéfdiplomatem, který Barmu navštíví za více než 50 let.
Západ vítá vstřícná gesta barmské vlády, jež zahrnují i umožnění návratu opoziční Národní ligy pro demokracii nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij do politiky, žádá nicméně propuštění všech politických vězňů a konec porušování práv příslušníků etnických menšin.
