Asi 500 zaměstnanců tří textilních továren tento týden stávkovalo v průmyslové zóně v Rangúnu, aby si vymohli zvýšení mezd. Jak napsala agentura AFP, donedávna by bylo zemi, ovládané po desetiletí juntou, něco podobného nemyslitelné.
Tentokrát se ale stovky lidí posadily beze strachu do trávy a začaly zpívat a tleskat. "Jestli nás tady nechtějí, budou nás muset vyhodit. Budeme protestovat do té doby, dokud nám nezvýší plat," řekl jeden z účastníků, ale své jméno neprozradil.
Nový barmský režim v rámci reforem uvolnil právo na shromažďování, které je nyní v zemích oblasti jedno z nejpokrokovějších. Nová norma nahrazuje zákon z roku 1962, zaručuje právo na stávku a povoluje také zakládání odborů. Text vznikl po konzultacích s mezinárodním úřadem práce. Jeho zástupce pro Barmu Steve Marshall řekl, že text je sice velmi moderní, avšak barmská společnost na něj není připravena.
Barma je přes své rozsáhlé nerostné bohatství po půlstoletí vojenské vlády chudá země.
V případě textilních dělníků stávkující žádají navýšení mezd o 30 tisíc kyatů, v přepočtu o 732 korun. Společnost Myanmar Pearl přistoupila asi na třetinu, ale to dělníkům nestačí. Podnik v prohlášení oznámil, že všichni, kdo nenastoupí do práce do pátku, budou považováni za osoby, které se dobrovolně práce vzdaly. Stávkující ale lhůtu ignorovali.
AFP píše, že v tomto případě se nedá hovořit o vyjednávání, ale spíše o dialogu hluchých. Barmě chybí instituce, které by pomáhaly zákon vymáhat a lidem nezbývá než stávkovat. Právník dělníků Htai řekl, že nebude-li tento problém řešen, ohrozí to stabilitu státu. "Může to spustit sociální nepokoje a nedá se říci, kam až to může dojít," sdělil.
Prozatím se pracovní konflikty vyřizují poměrně rychle. Zaměstnanci továrny na paruky nedávno například po několikadenním protestu dosáhli u svého jihokorejského zaměstnavatele zvýšení mezd o sumu čítající v přepočtu 200 až 600 korun.