Kamílu Valíovou manžel bil, i když jako mladá dívka sloužila u afghánské policie. U policie je po pětileté přestávce zpět, má už padesát let a spolu s kolegy a kolegyněmi se teď na policejní akademii v Kábulu učí, jak chránit ženy před domácím násilím.
"Manžel nesnášel mou práci a často mne bil. Policie mi nikdy nepřišla na pomoc, ale je pravda, že já jsem ji ani nevolala," říká žena, která má po manželových ranách zkroucený malíček, protože jí zlomenina nikdy správně nesrostla, píše agentura Reuters.
OSN ve své loňské zprávě konstatovala, že je násilí páchané na ženách v afghánské společnosti hluboce zakořeněno. Tři desetiletí konfliktů a taky mimořádná chudoba situaci ještě zhoršují. "Domácího násilí je v Afghánistánu hodně. Policie má ženám pomáhat a má taky chránit jejich práva," říká o přestávce mezi výukou Kamíla.
ČTĚTE TAKÉ: Afghánistán schválil barbarský zákon vůči ženám
Mnoho policistů vychovaných afghánskou konzervativní společností - která za vlády Talibanu ženy vyloučila z veřejného života, dodnes jim manželství vnucuje a schvaluje jejich vraždění za očištění rodinné pověsti - na bití žen nic špatného nevidí. "Policie jde směrem dozadu. Muži u policie o domácím násilí nic nevědí a sami ženy bijí. Bojují s tím všechny ženy," říká Kamíla, jejíž manžel před deseti lety zemřel.
Práce u policie musela zanechat, když se v roce 1996 k moci dostal fundamentalistický Taliban, svržený o pět let později. Teď se Afghánistán snaží své policejní jednotky co nejrychleji rozšířit a vycvičit tak, aby byly schopné čelit násilnostem.
Má se to stihnout do poloviny příštího roku, kdy USA chtějí začít stahovat své jednotky. Zatím se ale na hlavu policejního sboru snáší tvrdá kritika.
Policisté jsou špatně vycvičení, mnozí negramotní, zkorumpovaní, neschopní vynutit si dodržování zákonů a často zatažení do politiky místních kmenů.
Padesátka žáků policejní akademie, k níž patří i 15 žen včetně Kamíly, naslouchá přednáškám o zákonech i o tom, jak zasahovat proti domácímu násilí, a jaký je jeho psychologický dopad na oběti. Vyučující upozorňují na boj, jaký často policisté svádějí mezi vlastním náboženským přesvědčením a dikcí zákona.
Je pro ně obtížné najít řešení, které by bylo v souladu s moderním právním systémem i kmenovými zákony. "Jsou součástí kultury, která od nich požaduje jednání odlišné od toho, jaké předpokládá litera zákona," říká italská kriminoložka a psycholožka Anna Baldryová, která na akademii učí o domácím násilí.
"Když se mne ptají, co mají dělat, říkám jim, že se samozřejmě musejí řídit svou vírou, ale taky si musejí uvědomit, že na sobě mají uniformu," říká Baldryová. "Nereprezentujete jenom komunitu, ale taky vládu. Jste tu, abyste lidi donutili řídit se zákony," vysvětluje žákům.
Džamšíd je jednadvacetiletý kadet z provincie Lógar. Nepovažuje za správné, že se dívek nikdo neptá na souhlas s budoucím manželem. "Já s tím nesouhlasím, ale není snadné přijít do rodiny a poučovat je, co mají nebo nemají dělat. Tyto kurzy mi pomáhají.
Pocházím z paštunské oblasti, kde se o zákony nikdo nestará. Pomáhá mi, že jsem ze vzdělané a pokrokové rodiny. Chci napomoci k tomu, aby byla práva žen respektována," řekl Džamšíd.
Foto: Pentagon, ČTK/AP a Profimedia
