Čína obvinila dalajlamu, že se spolčuje s japonskými nacionalisty a podporuje jejich nároky na sporné souostroví ve Východočínském moři, neboť pro ně užil japonský název.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chung Lej dalajlamu slovně napadl za to, že použil japonský název ostrovů, kterým Japonsko říká Senkaku a Čína Ťiao-jü. Na neobydlené souostroví, které je obklopeno vodami bohatými na ryby a zřejmě i na zemní plyn, si dělají nárok obě země. V posledních měsících napětí přerostlo v diplomatickou krizi s vážnými ekonomickými dopady.
Skutečnost, že dalajlama použil japonský název pro souostroví nárokované Pekingem i Tokiem, ukázala jeho "reakcionářskou povahu" a odhodlání rozdělit Čínu pod záminkou náboženství, konstatoval Chung.
"Aby dosáhl svých separatistických cílů, spolčil se (dalajlama) s japonskými pravicovými silami. Čínský lid jím za to opovrhuje. Jsme rozhodně proti jakékoli zemi, která mu poskytne prostor k veřejným vystoupením," dodal.
Peking rovněž tibetského duchovního vůdce kritizoval za údajnou glorifikaci sebeupalování Tibeťanů, kteří zoufalou formou protestují proti čínskému útlaku.
Chung osočil dalajlamu za jeho tvrzení, že čínská vláda nevyšetřuje důvody zoufalství a beznaděje, jež řadu Tibeťanů nutí demonstrativně páchat sebevraždy.
"Čína se vážně (touto situací) nezabývá a nesnaží se ji ukončit jinak, než že mne kritizuje," podotkl dalajlama, který je v současnosti na dvanáctidenní návštěvě Japonska.
Čína již dlouho obviňuje dalajlamu a jeho stoupence, že sebeupalování podněcují, přestože exilový duchovní vůdce Tibetu odsuzuje veškeré formy násilí.
"Nejenže dalajlama tyto skutky neodsoudil, on ve skutečnosti opěvoval tyto činy, jež odporují čínským zákonům a náboženským zásadám," řekl Chung.
Tibetský duchovní vůdce žije od neúspěšného tibetského povstání proti čínské nadvládě z roku 1959 v indickém exilu. Sám zdůrazňuje, že neprosazuje samostatnost Tibetu, ale jen větší autonomii tohoto území.
