Čínská vláda v Tibetu dnes navrhla, aby byl den porážky povstání před padesáti lety vyhlášen svátečním dnem. Jde o další snahu Číny udusit v Tibetu sympatie k dalajlamovi tvrzením, že Tibeťané by si měli připomínat výročí pádu feudalismu a ekonomické výdobytky, jež tam čínská vláda přinesla, nikoli potlačení svého povstání.
Regionální poslanci navrhli, aby takzvaný den osvobození nevolníků připadl na 28. březen, který by "připomněl všemu čínskému lidu včetně Tibeťanů přelomovou demokratickou reformu, jež byla zahájena před padesáti lety", řekl vůdce zákonodárného výboru Pchang Po-jung.
Po invazi čínských sil do Tibetu v roce 1949 následovala snaha přeměnit buddhistický feudální řád regionu v socialistickou sekulární společnost. Avšak v březnu 1959 Tibeťané povstali a pokusili se čínské vetřelce vyhnat. Po dvaceti dnech bylo povstání potlačeno a dalajlama uprchl do exilu.
Právě 28. března 1959 čínská vláda vyhlásila, že "rozpustí aristokratickou vládu Tibetu a nahradí ji přípravným výborem pro ustavení Tibetské autonomní oblasti", připomněla Nová Čína.
Většina Tibeťanů zůstává loajální vůči exilovému duchovnímu vůdci, jehož Peking obviňuje ze separatistických snah. Dalajlama přitom podle svých slov usiluje pouze o "skutečnou autonomii" pro Tibet, nikoliv o nezávislost.
Poslanci zatím o návrhu diskutují a datum svátku by mělo být oznámeno po zasedání parlamentu, jež končí v pondělí.
Čína prohlašuje, že Tibet byl vždy její součástí, mnozí Tibeťané však upozorňují, že jejich země byla po staletí fakticky nezávislá.
Peking investoval v Tibetu miliardy do vybudování infrastruktury, která zahrnula i nejvýše položenou železniční trať na světě. Přesto podle kritiků region zůstává jedním z nejchudších v Číně a většina zisku z ekonomického rozvoje jde příslušníkům nejpočetnějšího čínského etnika Chan, nikoliv Tibeťanům.
V březnu uplyne také rok od doby, co se v tibetské metropoli Lhase odehrály největší protičínské nepokoje za posledních 20 let. Čínské orgány by prý mohly čelit jejich opakování.
Foto: Reuters
