Dětská práce v Turecku. Malí uprchlíci pracují od rána do noci

Většina uprchlických dětí ze Sýrie v Turecku pracuje, místo aby chodila do školy. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) více než polovinu z 2,7 milionu syrských uprchlíků v Turecku tvoří děti a jen asi 325 tisíc z nich chodí do školy. Zhruba půl milionu dětí školního věku nemá ke vzdělání přístup.

Neexistuje žádný oficiální údaj o tom, kolik syrských dětí v Turecku pracuje, ale podle organizací na ochranu lidských práv ty, kteří nechodí do školy, se staly součástí šedé ekonomiky a pracují doslova za almužnu v řadě odvětví, včetně zemědělství a textilu.

AP dětskou práci přiblížila na osudu jedenáctiletého Ahmada abú Bákira ze syrského Aleppa. Je jedním z dětských dělníků, kteří v horku a dusnu tvrdě pracují v oděvní a obuvnické dílně v Gaziantepu, jihotureckém městě na hranici se Sýrií. Měly by být ve škole, ale místo toho vyrábějí kalhoty a obuv pro ostatní děti.

Ahmad pracuje 12 hodin denně, šest dní v týdnu, v přepočtu za zhruba 840 Kč. Dělá rutinní práci, při které nezbývá ani chvíle času na to, aby si hrál se svými vrstevníky. Chlapec vstává v sedm ráno, jde rovnou do práce a nezastaví se až do západu slunce, kromě krátké přestávky na oběd.

"(Po práci) jdu domů na večeři, popovídám si s rodinou a pak jdu spát," říká hoch. Jeho otec Jahjá abú Bákir, který pracuje s ním, by si přál, aby jeho syn chodil do školy.

"Nemáme ale jinou možnost," vysvětluje. Potřebují dva příjmy, aby mohli zaplatit nájem bytu, který sdílejí s cizími lidmi, a ještě k tomu posílat peníze zbytku rodiny, který zůstal v Sýrii.

Mezinárodní organizace práce označila 12. červen za Světový den boje proti dětské práci. Turecko je signatářem mezinárodní úmluvy o minimálním věku, která stanoví, že nejnižší zákonný věk pro práci je 15 let.