Dobrodinci v Afghánistánu hlavně do vlastní kapsy
25.03.2008 18:27
Mezinárodní rozvojové snahy jsou v Afghánistánu většinou "neefektivní a neúsporné", uvádí ve své čerstvé studii organizace Acbar. Až 40 procent vydaných peněz se vrací zpět do dárcovských zemí v podobě zisku společností a platů konzultantů. Afghánistán stále čeká na 10 miliard z přislíbené zahraniční pomoci. V sázce je prý mírový rozvoj země.
Podmínky zahraničních dárců jsou pro vlastní ekonomický rozvoj Afghánistánu často nevýhodné. Často trvají například na tom, aby dodavatelé používali materiál a pracovní sílu ze svých zemí a ne afghánské zdroje. Tvrdí to zpráva Acbaru, který zastřešuje 94 nevládních organizací působících v Afghánistánu.
Zpráva odhaluje nenaplněné sliby mezinárodních donátorů. Spojené státy, největší samostatný poskytovatel pomoci Afghánistánu, zatím zaslaly pouze polovinu z částky 10,4 miliardy dolarů, již přislíbily na období 2002-2008. Stejně tak i Světová banka.
Pouhou třetinu slíbeného dodaly Indie a Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank).
Za svými závazky pokulhává také Evropská komise a Německo. Afghánistánu poskytly méně než dvě třetiny z očekávaných 1,7 miliard dolarů (Evropská komise) a 1,2 miliard dolarů (Německo).
Zpráva Acbaru kritizuje ale také způsob, jakým Kábul s poskytnutými prostředky nakládá. Afghánský státní aparát prý často není schopen efektivně utratit peníze, které dostane. Na vině je nedostatek kvalifikovaných pracovníků a kompetentních úředníků.
Od svržení talibanského režimu v roce 2001 se je stále nedaří vyškolit.
Administrativa prezidenta Hamída Karzáího podle zprávy neuspěla ve své deklarované snaze řešit korupci na vysokých místech.
Na korupci, stejně jako nekompetenci úředníků a ztížené pracovní podmínky v důsledku bezpečnostních hrozeb si zahraniční dárci stěžují jako na překážky realizace svých projektů.
Podle Acbaru nemá Kábul doklady o využití celé třetiny finančních prostředků, které od roku 2001 získal. Jde o zhruba 5 miliard dolarů.
Celých 90 procent veřejných výdajů v Afghánistánu závisí na zahraničních darech. Skrze afghánskou vládu ale do země směřuje asi jen třetina mezinárodní finanční pomoci.
Nejvíce z ní podle zprávy profitovaly nejméně bezpečné provincie na jihu Afghánistánu.
Podle autora studie, Matta Waldmana, je takový postup "krátkozraký". Domnívá se, že pokud budou ostatní provincie zanedbávány, může se nestabilita šířit.
K tomuto vývoji může přispět i rostoucí zklamání Afghánců z nedostatečného pokroku, jehož země od pádu Talibanu dosáhla. Toto islámské extremistické hnutí bylo svrženo zahraniční intervencí v roce 2001, od té doby ale opět zesílilo.
Foto: AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.