Pomohl by českému zdravotnictví? Něco takového nespatříte nikde jinde na světě. Náročné, leč levné operace jako na běžícím pásu. V budovách pořízených za babku, ve vedru s jen několika klimatizovanými místnosti, s co nejlevněji nakoupenými přístroji a materiálem. Klinika v Indii chce umožnit operace srdce i těm nejchudším z chudých.
Operace srdce za pouhých 15 tisíc korun českých - to je cíl indického kardiologa Deva Šettyho. Ještě se k této sumě nedopracoval, ale je na dobré cestě. Už teď se v jeho nemocnicích mohou nechat operovat pacienti za senzačně nízké ceny.
Ve "fabrice na srdce", tedy na klinice, kterou Šetty postavil roku 2011, se každý den uskutečňují tři desítky operací srdce. Údajně to je světový rekord.
Se svým novým řetězcem nemocnic nazvaným Chrám srdce chce světově známý kardiochirurg operovat ještě více lidí za ještě méně peněz.
"Dnešní medicína dokáže léčit téměř všechny nemoci, anebo alespoň zlepšit kvalitu života," říká Šetty. "Ale kolik procent lidí si to může dovolit?"
Sto let po první operaci srdce může podle Schettyho takové zákroky zaplatit jen asi deset procent lidí, což chce změnit. Jak? To indický lékař a filantrop ukazuje v Mysore, které je vzdáleno jen dvě hodiny jízdy autem od šestimilionového města Bengalúru. Během deseti měsíců zde za 140 milionů korun vyrostla první z řetězce nových klinik.
Chirurgové zde mají k dispozici pět operačních sálů, které jsou specializovány na srdce, mozek a ledviny. Je ale vidět, že se tu šetří na každém rohu.
Budovy jsou z prefabrikovaných dílů a jednopatrové - aby se uspořilo na základech, výtazích a požárním zabezpečení. Nehledě na vedro a vysokou vlhkost vzduchu v jižní Indii mají klimatizaci jen operační sály a jednotka intenzivní péče. Na pokojích si musejí pacienti vystačit s větráním velkými okny.
Aby se ušetřilo za náklady na péči, musejí sestrám pomáhat s pacienty jejich příbuzní, což je ovšem v mnoha zemích třetího světa běžné. Během čtyřhodinového kursu se naučí například vyměňovat obvazy.
Chrám srdce škudlí i při nákupech. Drahý materiál, třeba umělé srdeční chlopně, nakupuje jen ve velkém, s množstevní slevou. Na operačních sálech se pracuje od časného rána do pozdní noci.
Zatímco západní chirurgové operují srdce jen několikrát týdně, Schettyho lékaři provedou takové operace čtyři za den.
"Zjistili jsme, že čím více operujeme, tím lepší jsou výsledky a také nižší náklady," uvádí Šetty. Na klinice v Bengalúru stojí dnes operace srdce v průměru 37 700 korun, v USA jsou to desítky tisíc dolarů. Většina indických pacientů zaplatí o něco více, aby chudé mohli léčit zadarmo.
Úspěch Shettyho modelu udělal z lékaře vystudovaného v Británii mezinárodně známou osobnost. Televize al-Džazíra o něm nedávno vysílala šestidílný dokument, který mimo jiné ukázal, že většina pacientů "fabriky na srdce" jsou rolníci a dělníci.
- Schettyho kliniky mají dnes k dispozici šest tisíc lůžek. Do pěti let, tak zní alespoň plán, by jich mělo být na 30 tisíc. Všem těm, kdov nich ulehnou, se nabízely cenově přístupné či bezplatné operace. Podle kardiochirurga jsou politika a obchodní modely ve zdravotnictví všeobecně špatné. Kdyby se to dělalo dobře, bylo by léčení dostupné pro 90 procent lidí na celé planetě.
