Ačkoli je íránský jaderný program zdrojem nebývalého napětí mezi oběma zeměmi a snad hrozí i válka, v jiné oblasti pokročilé fyziky mohou vědci těchto zemí spolupracovat. Írán spolufinancuje projekt blízkovýchodního částicového urychlovače. A to přesto, že dva z íránských jaderných fyziků, kteří na něm pracovali, byli zabiti - možná právě agenty Izraele.
Projekt SESAME začal roku 1999 pod patronátem Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), od roku 2003 vyrůstá hi-tech výzkumný ústav. Izrael a Írán patří k zakládajícím členům, spolu s Tureckem a "domovským" Jordánskem nyní investují každý po pěti milionech dolarů (zhruba devadesát čtyři milionů Kč) do dalšího rozvoje. Írán ve vedoucí čtyřce nahradil Egypt, jehož nová vláda má po revoluci jiné starosti.
"Oznámení o investicích je průlomem ve finanční infrastruktuře," citoval deník Haarec jeruzalémského profesora Eliezera Rabinoviciho, který se účastnil několika přípravných mítinků projektu. "Tento závazek umožní pořídit světelný zdroj pro akcelerátor." Podle Moše Vigdora z Izraelské rady pro vyšší vzdělání by bez této dohody celý projekt zkolaboval.
SESAME podle svého webu usiluje o "budování vědeckých a kulturních mostů, přispívání ke kultuře míru skrze mezinárodní spolupráci ve vědě", ale také se snaží zamezit odlivu mozků do bohatších zemí. Synchrotron, druh částicového urychlovače, bude sloužit k výzkumu v mnoha disciplínách, od fyziky přes archeologii či farmakologii až po různé biologické obory.
"Synchrotrony jako SESAME nejsou v žádném případě jadernými zařízeními: jde o urychlovače sloužící k vytváření intenzivního světla s vlnovou délkou od infračervené po rentgenové záření, které se používá ke studii hmoty, od živých buněk po atomy," vysvětluje funkci zařízení Sir Chris Llewellyn Smith, který nyní předsedá radě projektu.
Takových urychlovačů je na světě kolem šedesáti a další vznikají, žádný ovšem na Blízkém východě. K dalším členům organizace patří Bahrajn, Pákistán, Palestinská samospráva a ještě jedna ne zrovna přátelská dvojice, Kypr a Turecko.
Podporu má projekt ovšem i ze Západu, ostatně je mezinárodní instituce modelována podle přední evropské organizace CERN, kterému šéfoval právě Llewellyn Smith. Důležité vybavení věnovaly zejména Německo a Británie. Celkově si zařízení vyžádá nejméně 110 milionů dolarů (cca dvě miliardy korun).
Záhadné vraždy vědců
Spolupráce dvou znepřátelených zemí je o to pozoruhodnější, že v minulých letech byli zabiti hned dva íránští vědci, kteří se na projektu podíleli, podobně jako několik dalších íránských vědců rovněž více či méně napojených na kontroverzní jaderný program. V lednu 2010 bomba zabila Masúda Mohammadího, v radě SESAME jej pak nahradil Madžíd Šahríarí - ale ten zemřel za podobných okolností v listopadu téhož roku.
Spekuluje se, zda za jejich zabitím stojí izraelská tajná služba Mossad ve snaze paralyzovat jaderný program, nebo naopak teheránský režim. Kontakty s mezinárodními kolegy je totiž mohly v očích íránské vlády zdiskreditovat, mohli být dokonce podezřelí ze sabotování jaderného programu.
Mohammadí navíc veřejně kritizoval vládu Mahmúda Ahmadínedžáda a sympatizoval s jeho rivaly během protestů roku 2009. Teherán ovšem viní právě "sionistický režim" (jak nazývá stát Izrael, jehož existenci neuznává) a USA, k první vraždě a napojení na Mossad se i přiznal jistý muž - což ovšem pravda být nemusí.
"První vražda mohla být pouze náhoda," řekl listu Financial Times jeden z členů rady SESAME. "Ta druhá ale zvýrazňuje roli, kterou oba měli v SESAME."
