Stoupenci islámských radikálů bojujících v Iráku pohrozili útoky na Američany, pokud se Spojené státy rozhodnou k leteckým útokům v Iráku. Bojovníci Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) dnes zahájili útok na jednu z největších iráckých leteckých základen.
Spolu s místními sunnitskými kmeny prý ISIL bojuje s vojáky v Jatribu asi devadesát kilometrů severně od Bagdádu. Podle svědků oddíly radikálů obklíčily nedalekou leteckou základnu, jíž Američané v době invaze v letech 2003 až 2011 říkali Camp Anaconda.
ISIL ve středu ovládla město Alam u Tikrítu a tamní menší ropné pole, které produkuje 28 tisíc barelů ropy denně. Podle tamních zaměstnanců se policie z místa stáhla a nahradili ji příslušníci místních kmenů.
Irácká státní televize informovala, že armáda vyslala posily do rafinerie u Bajdží, o niž se bojuje od minulé středy. Vůdci tamních kmenů zprostředkovávají jednání mezi ISIL a vládou. Ta si přeje, aby kmeny přestaly spolupracovat s radikály a pomohly tento strategický průmyslový komplex bránit. ISIL zase kmenům nabízí, aby se ujaly vedení provozu Bajdží, v níž se vyrábí asi třetina ropných derivátů potřebných v Iráku.
Do Bagdádu dorazila první skupina ze tří set amerických vojenských specialistů, kteří mají pomoci irácké armádě s taktikou proti ISIL.
K náletům na pozice radikálů zatím Washington svolení nedal, i když o ně vláda v Bagdádu požádala.
Stoupenci ISIL dnes na internetu spustili kampaň, která má USA od tohoto plánu odradit. Sympatizanti ISIL se k ní mají masivně připojit vlastními příspěvky na sociálních sítích v pátek. "Má to být vyjádření postoje všech sunnitů světa k Američanům. Je to hrozba každému Američanovi pro případ, že Amerika zaútočí v Iráku," sděluje se v jednom odkazu.
Další uživatel internetu připomenul: "Jak říkával náš hrdinsky zemřelý (vůdce al-Kajdy) Usáma bin Ládin, o zabíjení Američanů se nepotřebujete s nikým radit".
"Americká intervence do záležitostí ISIL znamená, že jakýkoli americký bezvěrec bude legitimním cílem bojovníků svaté války kdekoli na světě," napsal další.
Skupina rychle postupuje od 9. června ze severu Iráku. Po cestě podobně jako předtím v Sýrii loupí a zmocňuje se ropných zdrojů, takže je považovaná za velmi bohatou a finančně soběstačnou. Vede také kvalitní informační kampaň a na sociálních sítích zveřejňuje četné vzkazy a videa, která mají odstrašit protivníky.
Málikí odmítá vládu národní jednoty
Irácký premiér Núrí Málikí dnes ve státní televizi řekl, že dodrží termín pro první schůzi nově zvoleného parlamentu. Vyloučil ale svou rezignaci a sestavení nouzové vlády národní jednoty k boji proti islámským radikálům, protože by to odporovalo výsledkům dubnových voleb.
Vyzývat k sestavení národní nouzové vlády je protiústavní a odporuje to politickému procesu, sdělil Málikí, jehož USA důrazně vyzvaly k urychlení koaličních jednání. V zemi se konaly 30. dubna parlamentní volby a parlament se má podle původních informací poprvé sejít 1. července. Málikího koalice získala 92 z 328 parlamentních křesel a k sestavení vlády potřebuje koaliční partnery.
Tento týden s Málikím hovořil v Bagdádu americký ministr zahraniční John Kerry a naléhal na to, aby premiér vytvořil co nejdřív koalici a zahrnul do ní zástupce všech náboženských a etnických skupin. Irácký premiér údajně slíbil, že nová vláda bude sestavena do 1. července.
"Zúčastníme se první parlamentní schůze v souladu s ústavními předpisy. Výzvy k sestavení nouzové vlády národní jednoty jsou nebezpečné. Je to snaha obejít demokratický proces a ukrást hlasy voličů," řekl dnes Málikí. Nový parlament má na svých prvních schůzích hlasovat o premiérovi a jeho vládě.
Šíita Málikí je u moci od roku 2006 a podle kritiků rozhoduje ve prospěch většinových šíitů na úkor menšinových sunnitů. Vyzval dnes ale "všechny politické síly ke smíření proti zuřivému teroristickému náporu".
K urychlenému sestavení vlády už vyzýval také nejvlivnější ze šíitských duchovních ajatolláh Alí Sistání.
