Izraelci podnikli desítky leteckých úderů v Sýrii, oznámil premiér Benjamin Netanjahu. Poprvé tak oficiálně potvrdil, že židovský stát zasahuje v sousední zemi s cílem zabránit pašování zbraní radikálům z libanonského šíitského hnutí Hizballáh. Co je ale nejisté je normalizování vztahů mezi Izraelem a Tureckem, řekl mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Izrael se vždy snažil, pokud jde o syrskou krizi, vystupovat jako neutrální země. Několikrát se nicméně nechal slyšet, že udělá vše pro to, aby zastavil dodávky zbraní extremistům z Hizballáhu. Nikdy nicméně nepotvrdil spekulace, že kvůli tomu provádí i speciální letecké operace v Sýrii.
Nyní se ale na toto téma vyjádřil šéf izraelské vlády, když navštívil vojáky na okupovaných Golanských výšinách poblíž hranice se Sýrií. "Jednáme, když je třeba jednat, včetně přeshraničních akcí, mezi nimiž byly i desítky úderů, které měly zabránit Hizballáhu, aby získal zbraně, jež by mohly změnit situaci na bojišti," uvedl Netanjahu. Premiér již neupřesnil, o jaký druh úderů mělo jít. Rovněž neuvedl, kdy k útokům došlo.
Izrael v únoru uvítal dosažení příměří v Sýrii, uvedl nicméně, že si vyhrazuje právo zaútočit proti případným hrozbám ze strany Hizballáhu. Toto radikální hnutí kontroluje jižní Libanon a jeho bojovníci zároveň bojují v Sýrii na straně prezidenta Bašára Asada.
V souvislosti s válkou v Sýrii panuje v Izraeli největší napětí právě na Golanských výšinách, jejichž větší část Izrael obsadil po sedmidenní válce v roce 1967 a později anektoval.
Mezinárodní společenství tento krok neuznalo. Sýrie kontroluje na Golanských výšinách asi 510 kilometrů čtverečních, Izrael okupuje 1200 čtverečních kilometrů. Mezi částí kontrolovanou Izraelem a tou, kterou má pod kontrolou Sýrie, je nárazníkové pásmo, jež střeží mezinárodní pozorovací mise OSN.
Izrael má obavy jak z islamistů, kteří bojují proti vládním silám prezidenta Asada, tak právě ze sílících milicí Hizballáh podporovaných Íránem, které jsou Asadovými spojenci.
Jak nedávno uvedl náčelník generálního štábu izraelské armády Gadi Eisenkot, izraelská hranice s Libanonem je po deset let nejklidnější ze všech hraničních regionů země. Ozbrojený střet mezi Hizballáhem a Izraelem se odehrál naposledy v roce 2006.
Vztahy Izrael a Turecko
Normalizování vztahů Turecka s Izraelem ještě není ani ve stadiu návrhu dohody. Uvedl to mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho prohlášení je však v rozporu s výroky tureckého ministra zahraničí z minulého týdne, kdy šéf diplomacie tvrdil, že dohoda mezi oběma zeměmi je na dosah.
"Jednání pokračují, ale nejsme ve stadiu, abychom mohli říci, že dohoda byla navržena nebo zpečetěna," řekl v Ankaře mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin. A dodal, že bude potřeba ještě několik dalších schůzek v příštích týdnech, aby se vyřešily klíčové problémy.
Normalizace vztahů podle Kalina závisí na dohodě o humanitární pomoci pro Pásmo Gazy. Právě ta stála před šesti lety u ochlazení vztahů obou zemí. Konflikt vyvolal zásah Izraele proti humanitární flotile mířící do palestinského Pásma Gazy, který stál život deset lidí, z toho devíti Turků.
Aktivisté na plavidlech, z nichž největší Mavi Marmara byla vypravena z Turecka, chtěli tehdy poukázat na situaci, v níž se ocitají obyvatelé Pásma Gazy kvůli dlouhodobé izraelské blokádě. Incident z května 2010 vážně poškodil do té doby slibně se vyvíjející izraelsko-turecké vztahy a dostal se i před Mezinárodní trestní soud (ICC). Ten předloni v listopadu rozhodl, že Izrael stíhat nebude, i když podle něj zřejmě byly spáchány válečné zločiny, ale šíří akce neodpovídá případům, jimiž se má ICC zabývat.
Mluvčí tureckého prezidenta dnes řekl, že Ankara trvá na "znovuobnovení podmínek pro humanitární pomoc Gaze" a podporuje nezávislý stát Palestinu, jejíž "hlavní město je východní Jeruzalém
