Tajná studie
Izraelští mluvčí mají návod, jak zatajit fakta

Britský list The Independent poukázal na to, že oficiální izraelští mluvčí projevují nyní větší pochopení pro palestinské civilní oběti než jejich předchůdci, kteří o padlých Palestincích mluvili lhostejně. Podle listu se teď mluvčí řídí pokyny, které sepsal konzultant amerických republikánů Frank Luntz před pěti lety na zakázku skupiny The Israel Project, která působí v USA a Izraeli.

V zadání bylo poradit lidem, kteří stojí v první linii mediální války o Izrael. Materiál má 112 stran a každá je opatřena připomínkou, že text není určen k distribuci ani zveřejnění. Téměř hned po jeho vydání v roce 2009 se však k němu dostal Newsweek, i když tehdy se o významu návodu moc nemluvilo.

Izrael na přelomu let 2008 a 2009 vedl ofenzivu proti Gaze a o život v ní přišlo na 1300 Palestinců. Také při té nynější musí vládní mluvčí Mark Regev vysvětlovat, proč je na palestinské straně tisíc obětí a na izraelské něco přes 40.

Luntz si dal práci a poskytl velmi podrobný návrh, jak reagovat na problematické otázky, jimž musí mluvčí čelit s ohledem na to, komu jsou odpovědi určeny. Američané budou vždy souhlasit s formulací, že "Izrael má právo bránit své hranice".

Nebude ale užitečné snažit se tyto hranice blíže specifikovat a rozhodně se nemá používat termín hranice před válečným rokem 1967.

Existuje průzkum, který potvrzuje, že po takovém vyjádření v americké společnosti prudce klesá podpora izraelského práva na sebeobranu, protože Američané si uvědomí vojenskou historii Izraele a okupaci palestinských území.

K tématu upírání práva na návrat Palestinců, kteří odešli z Izraele po jeho vzniku v roce 1948, Luntz radí velkou obezřetnost. Nejlepší prý bude využít nelibosti Američanů k lidem, kteří o něco žádají. Radí vysvětlit, že Palestinci nejsou spokojení se státem, který se jim nabízí, a požadují vrátit se do Izraele. Vůbec nejlepší je říci, že otázka návratu uprchlíků bude součástí budoucí konečné dohody. Když nezabere nic jiného, pak je moudré říci, že návrat Palestinců do nynějšího Izraele by "vykolejil úsilí o dosažení míru".

Za naprosto stěžejní Luntz považuje dát najevo soucit s Palestinci. Lidé se podle něj nestarají na prvním místě o to, kolik toho víte, ale jak moc s někým soucítíte. "Vciťte se do OBOU stran," radí Luntz. A to mluvčí vědí, protože někteří mají i slzy v očích, když hovoří o palestinských obětech. Doktor Luntz zdůrazňuje, že žádný izraelský zástupce nesmí nikdy přiznat, že jsou "nevinné ženy a děti zabíjeny záměrně".

Text dodává celé věty, které zaručí úspěch. Mluvčí mají vždy zdůraznit, že Izrael stojí o mír s Palestinci, avšak za velmi užitečné jsou považovány výrazy jako "vše má svůj čas" nebo "krok za krokem".

Za mimořádně účinné Luntz označuje oznámení typu: "Chci se zejména obrátit na palestinské matky, které přišly o své děti. Žádní rodiče by neměli pohřbívat své děti." Studie přiznává, že i když si ve skutečnosti Izraelci nepřejí, aby mírový proces skončil vytvořením Palestiny, musejí to maskovat, jelikož 78 procent Američanů v toto řešení doufá.

Nejužitečnější budou věty, v nichž se Izraelci budou přimlouvat za zlepšení ekonomické situace Palestinců. To je rétorika premiéra Benjamina Netanjahua, který řekl, že je "čas zeptat se Hamasu, co ON konkrétně učinil pro zlepšení ekonomické situace Palestinců". The Independent k tomu píše, že k chudobě v Pásmu Gazy přispěla zejména sedmiletá izraelská ekonomická blokáda.

Jako univerzální přesvědčovací taktiku jak pro USA, tak Evropu Luntz doporučuje mluvčím zdůrazňovat, že Izrael chce mír a že je připraven učinit kvůli tomu kompromisy. Byť vše svědčí o tom, že tomu tak není, napsal britský list.