Zdá se, že ji nosí každý. Ve vlacích, na ulici, na večírcích. Kamkoli se člověk v této roční době v Japonsku vrtne, nemůže si toho nevšimnout - Japonci milují zdravotní roušky a navlékají si je při každé příležitosti.
I když jinde ve světě nemají Japonci v nošení ochranných roušek konkurenci, v posledních dnech si je navlékají lidé zejména v Mexiku, odkud se začala šířit takzvaná prasečí chřipka.
Letošním hitem v Japonsku je model N95 firmy 3M, silná a téměř "nedobytná" obličejová rouška s výraznou nosní rýhou a dodatečným prostorem pro dýchání. Je masivnější než běžné masky a v obchodech přijde asi na 3000 jenů (630 korun).
Jsou tu ale i další speciality: rouška určená lidem nosícím brýle, rouška navržená tak, aby nerozmazávala make-up, rouška pro děti s pestrobarevnými postavičkami z animovaných filmů nebo kreslených seriálů jako Hello Kitty nebo Mickey Mouse. Modelky je dokonce předvádějí v televizních reklamách - v jednom reklamním šotu s grácií kráčí městem sošná krasavice, jejíž třpytivá maska září do noci.
Roušky součástí japonské kultury
Japonsko na jaře postihuje dvojnásobná pohroma - chřipkové viry a cedrový pyl - a Japoncům teče z nosu, slzí jim oči a kašlou. Masky mají především chránit před pylem. A co je patrně ještě důležitější, jsou ukázkou ohleduplnosti vůči ostatním, demonstrují, že i když se nemocný člověk pohybuje na veřejnosti, alespoň se snaží nechat si své viry pro sebe.
"Japonsko je úzkostlivé natolik, že to hraničí s posedlostí," konstatuje kulturní sociolog Kyle Cleveland, přednášející na tokijské Temple University. "Lidé si jsou vědomi toho, jak důležité je nenakazit kolegy nebo spolužáky."
Ne všichni jsou toho názoru, že rouška jako ochranná pomůcka pomáhá, zvlášť jde-li o chřipku. Britský chirurg Tom Lomax z tokijské Medicínské a chirurgické kliniky svým pacientům, kteří jsou většinou ze Západu, masky nedoporučuje. Podle něho je těžké odhadnout, nakolik je tato prevence spolehlivá, protože většina informací pochází od společností, které je vyrábějí.
"Staly se součástí kultury, spíš než by jejich užívání bylo podloženo pádnými vědeckými důkazy," říká o maskách Lomax. "Myslím, že jsou odrazem vědomí lidí, že jsou součástí skupiny."
Ale pokud jde o pyl, masky jsou ochranou před tím, co všichni shodně považují za velký problém.
Masky táhnou pořád, krize nekrize
Více než 25 milionů Japonců - asi jedna pětina populace - trpí pylovými alergiemi, které se staly obtížným problémem po druhé světové válce, kdy vláda subvencovala vysázení velkého množství cedrů v hornatých oblastech. Když stromy dorostou, vítr začíná roznášet mračna pylu po celé zemi. Zvláště postižena jsou hustě osídlená města.
Pro společnosti vyrábějící zdravotnické pomůcky se senná rýma stala zlatým dolem. Prodej dlouhodobých i jednorázových masek v uplynulých třech letech prudce vzrostl. Svědčí to o tom, že jsou všudypřítomnou komoditou, odolnou proti hospodářskému poklesu.
Někteří lidé nosící masku ale připouštějí, že ji považují spíš za jakýsi módní doplněk než za ochrannou pomůcku. Všeobecně převládá názor, že člověk jejím nošením dokazuje svou zodpovědnost vůči společnosti.
Vládní pracovnice Joko Tamuraová, které skrývá tvář pod rouškou novějšího modelu, těsně přiléhajícího k lícním kostem a nosu, ji prý navléká dokonce i doma. Nechce nakazit syna, který se učí na náročné přijímací zkoušky na univerzitu.
"Kdyby kvůli mně onemocněl, cítila bych se provinile," vysvětluje Joko.
Foto: Reuters, Profimedia, ČTK/AP
