Tisíce křesťanů zaplnily jako každý rok na Velký pátek uličky jeruzalémského Starého města a procesí poutníků se vydalo na Golgotu. S dřevěnými kříži opakují mnozí cestu, jíž šel podle tradice křesťanů na smrt Ježíš Kristus. Kuriózním se může zdát, že kříže půjčuje domácím i cizincům muslim. Půjčovna jeho rodiny existuje už třetí generaci.
Na to, aby odhadl "váhovou třídu" poutníka či poutníků, stačí Mázinu Kanánovi krátký pohled. "To jsou Němci, ty nosí M," usoudí jedenačtyřicetiletý chlapík a vytahuje ze dvora středně velký kříž, píše v reportáži z Jeruzaléma německý magazín Der Spiegel.
Na prvním zastavení Via Dolorosa (cesty utrpení, křížové cesty) se shromáždil tucet Bavoráků. "To ale pěkně tlačí, vycpávka na rameno by se hodila," říká Mnichovanka, na níž Kanán nakládá kříž.
Je dva metry dlouhý a 18 kilogramů těžký. V jeho sbírce, v níž je 50 olivových křížů, je to klasický kousek.
Kanán je izraelský Arab, muslim, jenž provozuje půjčovnu křížů ve Starém městě Jeruzaléma. Na Ježíše jako mesiáše sice nevěří, ale co na tom, pro jeho byznys je důležitá víra druhých. O Velikonocích se město plní poutníky a návštěvníky z celého světa.
Chtějí alespoň vzdáleně pocítit, co asi prožíval Ježíš na své poslední cestě. Kanán jim pomáhá si to více protrpět. Jeho kříže, jež sám vyrobil, váží od pěti do padesáti kil. Nejtěžší podle jeho zkušeností chtějí vždy Indonésané, Italové mají rádi lehké. Němci prý vždy volí střední zátěž.
Že právě on jako muslim obsluhuje křesťany, neshledává Kanán nijak zvláštním. Jeho bratr se oženil s křesťankou, jeden synovec s židovkou. A jeho sousedé si na obrázek muslima s křížem už dávno zvykli. Monopol na kříže na Via Dolorosa má Kanánova famílie už po tři generace. Tvrdí, že jeho předci už tady žili za Ježíšových časů.
Na půjčování křížů přišel jeho dědeček, který byl na začátku 20. století jedním z prvních fotografů v tehdy ještě Osmany spravovaném Jeruzalémě. Poutníky s křížem vyfotografoval a ještě týž večer jim přinášel fotografie do jejich herberků.
Vyfotografování nabízí poutníkům i Kanán, ale už nějaký rok o tuto službu prudce klesá zájem. Dnes si většina lidí vystačí se svým smartphonem. Obchodu nesvědčí ani války, neklid a napětí v okolních zemích - Sýrii, Egyptě. Až bude konečně mír, začne přijíždět i více turistů, věří Kanán.
Bavoři mezitím dovlekli kříž na páté z celkem čtrnácti zastavení na Via Dolorosa, která vede podél bezpočtu stánků, kde se prodávají hlavně suvenýry a občerstvení. V nabídce jsou i trnové koruny. Bavorští nosiči se na každé zastávce střídají. Když kříž přebírá starší pán, zvlhnou mu oči. "Nedávno mi zemřela matka, tuto cestu jdu pro ni," svěřuje se.
Křížovou cestu lemuje mnoho lidí. Tak to ostatně vypadalo i za Ježíšových časů, stáli tu, zevlovali, pokřikovali. Bylo to také divadlo.
Důkazy pro to, že Via Dolorosa vede právě tudy, kudy údajně kráčel Ježíš, nejsou. Syn boží navíc zřejmě nenesl kříž, ale jen břevno, které bylo na Golgotě přibito ke kůlu, říkají archeologové. Naopak Chrám božího hrobu, kde Via Dolorosa končí, stojí podle nich na místě, kde Ježíš ukončil svou pouť a kde zemřel ukřižován.
Dle křesťanské tradice pojedl Ježíš v předvečer své smrti - na zelený čtvrtek - s učedníky poslední večeři. Byla to oslava svátku Pesach, jímž si židé na celém světě dodnes připomínají vyvedení Izraelitů z Egypta. Oslavy židovských Velikonoc začaly v pondělí a kryjí se letos s termínem křesťanských.
Kanán převzal vedení půjčovny po svém otci před dvaceti lety, pokračuje Spiegel. Za tu dobu viděl mnohé. Muže, kteří se považovali za Ježíše, ženy, jež byly přesvědčeny, že jsou matkami božími. Jednou se prý jeden poutník z Indie pod křížem zhroutil a vydechl naposledy. Prý to byl infarkt. Svým způsobem krásná smrt...
Velký pátek je dnem připomínky Ježíšovy smrti a má být dnem nejhlubšího smutku a největšího postu v roce. Mlčí v něm i zvony a místo nich kdysi zněly jako náhrada pouze řehtačky. Po sobotní vigilii pak přijde v neděli Boží hod velikonoční.
Tato oslava Ježíšova vzkříšení je vůbec největší slavnost křesťanského církevního roku. V Jeruzalémě se procesí poutníků konají každý den až do pondělka.
