Katar je připraven jednat o požadavcích skupiny zemí kolem Saúdské Arábie, které s ním před necelým měsícem přerušily diplomatické styky. Některé z požadavků ale nemůže splnit, protože se nezakládají na pravdě. Uvedl to katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.
Katar dostal 23. června na splnění požadavků desetidenní ultimátum. "Nemůžeme odříznout kontakty s takzvaným Islámským státem, al-Kajdou a libanonským šíitským militantním hnutím Hizballáh, protože žádné takové kontakty nemáme," uvedl Sání v prohlášení. Podle něj Katar také nemůže "vyhostit členy íránských revolučních gard, protože v Kataru žádní nejsou".
Šéf katarské diplomacie se domnívá, že účelem lhůty není jednat o konkrétních problémech, ale přinutit Katar, aby se vzdal své suverenity. Katarská vláda už dříve prohlásila, že si nenechá mluvit do svých vnitřních věcí ani do své zahraniční politiky, protože na své straně nevidí žádné pochybení.
Přerušení diplomatických styků
Skupina kolem Saúdské Arábie, včetně SAE, Bahrajnu a Egypta, začátkem června přerušila s Katarem diplomatické vztahy a uzavřela pozemní či letecké hranice kvůli jeho údajné podpoře terorismu a kontaktům s Íránem. Podle některých analytiků je za diplomatickou krizí obava Saúdské Arábie o její dominantní postavení v regionu, které Katar začal v poslední době ohrožovat.
Zemím kolem Saúdské Arábie se nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru, včetně styků s šíitským Íránem, jehož sunnitská Saúdská Arábie považuje ze hlavního rivala v regionu. Jedním z nynějších požadavků skupiny zemí je i to, aby Katar styky s Íránem přerušil. Rijád se zřejmě obává i dalšího nárůstu ekonomické moci malého, ale bohatého Kataru. Letos na jaře například Katar zrušil moratorium na těžbu v obřím nalezišti zemního plynu v Perském zálivu, které leží v jeho a íránských teritoriálních vodách.
Za diplomatickým sporem je i zpravodajství katarské televize Al-Džazíra, která neváhá kritizovat i autoritářská vedení některých arabských zemí. Zastavení vysílání této televize, jejíž pobočky už uzavřely například Saúdská Arábie a Jordánsko, je také jedním ze třinácti požadavků vůči Kataru.
Rijád s ostatními státy chce po Kataru také uzavření turecké vojenské základny v Kataru, jejíž posílení Ankara schválila krátce po vypuknutí katarské krize. Turecko má v Kataru už na základě dřívější dohody podle tureckého tisku asi stovku vojáků, počet by se měl zvýšit až na tři tisíce. Dnes bylo oznámeno, že v pátek pojede do Ankary katarský ministr obrany jednat se svým tureckým protějškem.
Pokud Katar požadavky nesplní, hrozí mu další sankce. Řekl to tento týden v rozhovoru s deníkem The Guardian velvyslanec SAE v Rusku Umar Džubaš. Podle něj mohou země vyřadit Katar z Rady pro spolupráci arabských států zálivu (GCC), ale také požádat své obchodní partnery, aby si vybrali mezi nimi a Katarem. Členy GCC jsou SAE, Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Bahrajn a Omán.
