Diplomacie
Kerry a ministři zahraničí G7 zavítali do památníku v Hirošimě

Americký ministr zahraničí John Kerry v pondělí u příležitosti návštěvy Hirošimy zavítal do památníku obětí amerického jaderného útoku na toto město z konce druhé světové války. Učinil tak jako vůbec první šéf americké diplomacie. Kerry prohlásil, že místo je připomínkou toho, že musíme nadále usilovat o svět bez nukleárních zbraní. Uvedl rovněž, že by do Hirošimy chtěl přijet i americký prezident Barack Obama. Zatím prý ale není jasné, zda se tak stane v květnu, kdy bude Obama v Japonsku na summitu skupiny sedmi průmyslově vyspělých zemí světa (G7).

Kerry si v Hirošimě prohlédl památník a muzeum, v němž jsou vystaveny děsivé fotografie popálených obětí či roztrhané a potřísněné kusy oblečení, které měly na sobě. "Je to šokující výstava. Svírá se mi z toho žaludek," řekl Kerry později v emocionálním vyjádření na tiskové konferenci.

Historickou návštěvu památníku Kerry uskutečnil společně se svými kolegy ze skupiny G7. Ministři zahraničí Británie, Kanady, Francie, Itálie, Japonska, Německa a USA, kteří v pondělí v Hirošimě ukončili dvoudenní jednání, položili věnec k symbolickému hrobu obětí. Po chvíli ticha k uctění jejich památky přijali od japonských školáků věnce vytvořené z papírových jeřábů, symbolizujících mír. Na Kerryho návrh ministři rovněž neplánovaně zašli do takzvaného Atomového dómu, v jehož blízkosti atomová bomba vybuchla. Torzo stavby, jejímž autorem je český architekt Jan Letzel, je udržováno ve stejném stavu, v jakém byla budova těsně po explozi, a slouží jako připomínka ničivosti jaderných zbraní. Od roku 1996 je dóm zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Po prohlídce vydali ministři prohlášení, v němž potvrzují své odhodlání budovat svět bez jaderných zbraní. Dodali nicméně, že tato snaha je komplikována opakovanými provokacemi Severní Koreje a zhoršující se bezpečnostní situací v Sýrii a na Ukrajině, napsala agentura Reuters.

Nukleární puma svržená na Hirošimu 6. srpna 1945 srovnala město se zemí a bezprostředně připravila o život na 80 tisíc lidí; dalších 60 tisíc osob podlehlo do konce roku svým zraněním nebo nemocem z ozáření. O několik dní později shodili Američané druhou bombu na Nagasaki, kde celkem zahynulo asi 74 tisíc lidí. Krátce poté Japonsko ohlásilo kapitulaci a druhá světová válka skončila. Následky jaderného bombardování trpěly ještě další generace Japonců.

"Každý člověk na světě by měl spatřit a pocítit sílu tohoto památníku. Je neúprosnou, krutou, palčivou připomínkou našeho závazku ukončit hrozbu jaderných zbraní, ale také zasvětit znovu veškeré naše úsilí předcházení válce samotné," napsal Kerry v muzeu do návštěvnické knihy.

Šéf americké diplomacie, který do Japonska přicestoval na schůzku s ministry zahraničí skupiny G7, není podle agentury Reuters nejvýše postaveným americkým činitelem, který návštěvu tohoto místa vykonal. Tou byla v roce 2008 tehdejší předsedkyně dolní komory amerického Kongresu Nancy Pelosiová. Muzeum i památník si však Kerry prohlédl jako nejvýše postavený činitel americké výkonné moci.

Kerry prohlásil, že i Obama by se chtěl do Hirošimy podívat. Neví ale, jestli mu to v květnu dovolí náročný program summitu G7. "Jestli sem bude moci (Obama) přijet ještě ve funkci prezidenta, mi není známo," podotkl.

Naděje na cestu současného amerického prezidenta do Hirošimy stoupla po jeho projevu z dubna 2009 v Praze, kde Obama vyzval k omezení strategických jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se později nechal slyšet, že by pro něj bylo ctí, kdyby Hirošimu a Nagasaki mohl navštívit.