Stesk po domově
Kleknul mi iPod a je tu zima. Smutní islamisté píší maminkám

Krvelačné bestie toužící po krvi nevinných lidí a ovládnutí celého světa. Takový obraz mají na Západě muži bojující v řadách Islámského státu. Alespoň někteří z těch, kteří do Sýrie a Iráku přišli z Francie, teď ale ze všeho nejvíc působí jako šašci. Na veřejnost se totiž dostaly jejich dopisy domů, které připomínají ty, jež posílají stýskající si děti z táborů a škol v přírodě.

Evropský sociální stát je prostě evropský sociální stát. Život v syrské poušti se s tím ve Francii nedá srovnat. Stále více si to uvědomují i muslimové, kteří odtud odešli bojovat na Blízký východ. Mnoho z nich tam postihlo vystřízlivění a stesk po domově. A teď by se rádi vrátili.

"Mám toho plné zuby. Můj iPod už nefunguje, musím se vrátit," stojí v jednom z dopisů, které získal francouzský deník Le Figaro.

"Nutili mě mýt nádobí." "Chtějí mě poslat na frontu, ale neumím bojovat." A tak dále. Být islamista není žádný med...

Zoufalí muži kontaktují buď své rodiny, nebo právníky, aby jim pomohli dostat se domů. Jsou si totiž vědomi, že ve Francii by je nevítali s otevřenou náručí. Ze zhruba stovky džihádistů, kteří se do země vrátili, jich 76 skončilo ve vězení a další jsou pod soudním dohledem.

Dotyční se proto snaží tvářit jako největší dobrodinci. "Nedělal jsem prakticky nic kromě toho, že jsem rozdával oblečení a jídlo. Taky jsem čistil zbraně a převážel mrtvoly z fronty. Přichází zima a začíná to tady být tvrdé," píše islamista nacházející se toho času v Alepu.

Tím ale potíže džihádistů nekončí. Někteří si dělají starosti o své potomky, které v Sýrii zplodili. Byli by rádi, kdyby ratolesti mohly být francouzskými občany a užívat vše, co je s tím spojeno.

Opustit řady Islámského státu není ovšem nic jednoduchého. Jeden muž byl údajně popraven poté, co oznámil veliteli, že by rád následoval domů svého kumpána, který již odcestoval.

Přijímání takových mužů zpět do společnosti je ale pochopitelně vysoce problematická záležitost.

"Každý ví, že čím déle tam ti lidé zůstanou, tím horší vše bude. Po všech těch zvěrstvech, které uvidí, se z nich stanou časované bomby. Žádný politik na sebe ale nechce vzít riziko. Představte si, kdyby se některý z těchto exdžihádistů podílel na nějakém útoku..." uvažuje právník citovaný francouzským listem.

Oficiálně se nic neděje, dialog už byl ale úřady údajně zahájen. Řídí se heslem "Přihlaste se na konzulátu v Istanbulu nebo Arbílu a uvidíme."

Francie se návratu džihádistů logicky obává. Podle tamních úřadů se k IS připojilo už téměř čtyři sta Francouzů. Celkem jich je v oblasti zřejmě přes tisíc. Řada z nich pochází z přistěhovaleckých rodin, jsou mezi nimi ale i konvertité.

Hollandova vláda se snaží svým občanům v odchodu do Sýrie a Iráku zabránit. Národní shromáždění v této souvislosti schválilo nový antiteroristický zákon. Minulý týden byli na jeho základě zatčeni první dva muži, které policie obvinila z šíření islamistické propagandy.

Pokud se tužby po domově tesknících mužů vyplní, nebude to ovšem poprvé, kdy se nějací džihádisté vrátí. Už v září umožnil zmatek v komunikaci mezi francouzskými a tureckými bezpečnostními službami volný vstup do země třem francouzským islamistům. Muži se ale následně sami přihlásili policii a uvedli, že z počínání Islámského státu byli rozčarovaní. Podle jejich advokátů tak dokázali, že nejsou pro Francii hrozbou.

Zatímco v tomto případě lze o nebezpečnosti dotyčných spekulovat, u mužů, kteří se podíleli na zabíjení západních zajatců, není co řešit. Na videu zachycujícím popravu Američana Petera Kassiga rozpoznaly francouzské úřady dva své občany.

Dodejme ještě, že zklamaní nemusejí být pouze francouzští džihádisté. Iluze v Iráku ztratil i Ind jménem Madžíd. Ten se po půl roce vrátil domů s tím, že o žádnou svatou válku nešlo a pouze čistil záchody. Příslušníci Islámského státu navíc podle něj ve velkém znásilňovali ženy.