Torpédový útok patří mezi nejpravděpodobnější příčiny potopení jihokorejské korvety Čchonan koncem března ve Žlutém moři. Prohlásil to v Soulu jihokorejský ministr obrany Kim Te-jong. "Tlaková vlna způsobená výbuchem torpéda je považována za jeden z nejpravděpodobnějších důvodů, ale jsou prověřovány i jiné možnosti."
Spolupředseda mezinárodní komise vyšetřující neštěstí Jun Tuk-jong zveřejnil předběžnou zprávu, podle níž na lodi nebyly zjištěny žádné stopy sazí ani tavení a nebyla nalezena ani žádná díra. "Po vizuální inspekci vnějšího i vnitřního povrchu trupu jsme došli k předpokladu, že příčinou potopení lodě je vnější podmořský výbuch," uvádí se ve zprávě.
PSALI JSME: Za katastrofu lodi v Jižní Koreji mohla asi mina
"Z tvaru deformace na trupu vyplývá jako vysoce pravděpodobné, že šlo spíše o bezkontaktní výbuch než o explozi při kontaktu," dodává dokument. O typu výbušniny, která neštěstí způsobila, se zpráva nezmiňuje.
Sedm námořníků se ještě pohřešuje
Korea v sobotu vyzvedla z moře druhou, příďovou část své válečné lodě, která se zhruba před měsícem potopila poblíž sporných námořních hranic se Severní Koreou. Tým mezinárodních expertů trosky nyní podrobně zkoumá, aby zjistil příčinu katastrofy. Podezření, že ji způsobilo severokorejské torpédo, však zesílilo již po vyzvednutí zádě plavidla před deseti dny.
Jihokorejská korveta Čchonan o výtlaku 1200 tun a se 104 muži posádky se potopila v pátek 26. března po výbuchu u zádi.
Při incidentu se loď rozlomila na dvě části. Z posádky se 58 námořníků zachránilo, ze 46 pohřešovaných byla těla většiny z nich nalezena v zádi, jedno tělo bylo nalezeno v nyní vyzvednuté přídi. Asi sedm námořníků se stále pohřešuje.
Jihokorejský premiér Čong Un-čchan dnes vyhlásil pětidenní státní smutek za 46 zahynulých nebo nezvěstných námořníků.
Soul komunisty neobviní
Soul dosud z oficiálních míst neobvinil z neštěstí komunistickou KLDR. Prakticky se však od počátku všeobecně počítá s tím, že pokud by šlo o důsledek útoku, mohl pocházet pouze od severokorejského režimu. Pchjongjang od počátku jakoukoli spojitost s incidentem popírá.
Incident patří k nejhorším, jaký se mezi znesvářenými zeměmi stal od konce korejské války v letech 1950 až 1953. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v pátek vyjádřila naději, že "žádná akce nebo omyl" nerozpoutá novou válku mezi oběma Korejemi.
Ani jihokorejská vláda však nemá zájem na zostření vztahů se stalinistickým severem, natož na nějakém harašení ozbrojeným konfliktem. Jihokorejský prezident I Mjong-bak potřebuje uklidnit investory a zabránit tomu, aby se kauza stala zbraní opozice před červnovými volbami.
Pokles jeho důvěryhodnosti v průzkumech by podle pozorovatelů mohl narušit jeho autoritu a schopnost prosadit slibované ekonomické reformy. Podle některých názorů ze soulských médií nelze vyloučit, že právě této situace se stalinistický režim odhodlal využít k "pomstě" za několik prohraných střetnutí hlídkových lodí v šarvátkách z poslední doby.
Teoreticky však zůstává ve hře stále i možnost, že šlo o explozi námořní miny z války v 50. letech. Severní Korea tehdy rozmístila u břehů poloostrova na tři tisíce min sovětské výroby. Minu s magnetickou roznětkou dokáže iniciovat i pouhá blízkost lodě, nemusí jít o přímý kontakt. Právě tak existují i magneticky rozněcované nálože v torpédech.
Foto: ČTK/AP
