Kurdské milice brání už několik měsíců iráckým Arabům vrátit se do svých domovů ve sporné oblasti Iráku. Oznámili to ochránci lidských práv z organizace Human Rights Watch (HRW), podle níž vracejícím se Kurdům milicionáři problémy nedělají. HRW požádala vládu iráckého Kurdistánu, aby zabránila podobnému kolektivnímu trestání arabské komunity za činy páchané organizací Islámský stát (IS).
Problémy mají Arabové v několika částech provincií Irbíl a Ninive. IS loni zabral severoiráckou provincii Ninive a v srpnu z ní začal postupovat dále na východ, do iráckého Kurdistánu. To přinutilo kurdské milice vstoupit do bojů a zpočátku nahradit nefunkční iráckou armádu. Boje vyvolaly exodus civilistů.
Kurdové v rámci postupu proti IS zabrali také území obývané mnoha etnickými skupinami, o něž se po léta marně pokoušejí dohodnout s Bagdádem. Jde zejména o ropný Kirkúk, který považují za historicky kurdskou oblast, byť ji minulý režim Saddáma Husajna osídlil také Araby a dalšími etniky. Milice svým bojem rozšířily území ovládané Kurdy až o 40 procent.
Organizace HRW zaznamenala diskriminační snahy v Ninive a Irbílu. Zástupkyně této organizace Letta Taylerová řekla, že bránit Arabům vrátit se do svých domovů v těchto částech Iráku přesahuje bezpečnostní důvody, které často Kurdové uvádějí. Někteří kurdští představitelé tvrdí, že mnoho Arabů žijících v těchto oblastech IS podporovalo a stále v tom pokračuje.
Kurdští politici ale diskriminační úmysly při rozhodování o povolení návratu uprchlíků vylučují. Dindar Zibarí z kurdské regionální vlády řekl, že při obsazování území nebyl zabrán ani jeden dům patřící arabským občanům. Důvody, proč milice mnohým nedovolily se vrátit, prý byly bezpečnostní, protože IS za sebou v mnoha budovách nechal výbušniny a ne všechny domy už byly prohlédnuty.
