V Libanonu byla dnes vytvořena vláda národní jednoty, na jejímž složení se dohodli libanonští vůdci. Vláda má 30 členů. Její vznik oznámil dekret podepsaný prezidentem Michelem Sulajmánem a premiérem Fuádem Siniurou.
V novém kabinetu, který vznikl na základě dohody mezi libanonskými stranami podepsané 21. května v Kataru, jsou rozdělena křesla následovně: 16 z nich je pro vládní většinu, protisyrskou koalici podporovanou Spojenými státy, 11 pro opozici a tři ministry by měl jmenovat šéf státu.
Siniura zahájil konzultace s hlavními představiteli libanonské politiky koncem května.
Vytvoření kabinetu zejména ztroskotávalo na požadavcích opozičního křesťanského vůdce Michela Aúna, poté na požadavcích opozičního šíitského hnutí Hizballáh.
Předák parlamentní většiny Saad Harírí v pátek řekl, že jedna z posledních překážek, které bránily vytvoření kabinetu, byla odstraněna.
"Požádal jsem premiéra Fuáda Siniuru, aby přijal jmenování Alího Kansúa do čela jednoho z ministerstev," řekl Harírí po jednání s premiérem.
Alí Kansú je bývalý předseda Syrské národní socialistické strany, kterého navrhuje Hizballáh. Vládní většina odmítala jmenovat Kansúa z důvodu role jeho strany v násilnostech, při nichž počátkem května v Libanonu zahynulo 65 lidí a téměř 200 bylo zraněno.
Politický konflikt dlouhé měsíce paralyzoval zemi. Mandát vlády národní jednoty je ovšem omezen na dobu do parlamentních voleb, které by se měly konat v příštím roce.
Sestavení vlády národní jednoty je dalším krokem, který má vyvést Libanon z vleklé krize. Země se v ní nacházela od vraždy expremiéra Rafíka Harírího v únoru 2005. V listopadu 
2006, kdy prosyrské opoziční hnutí Hizballáh odvolalo své ministry na protest proti tomu, že mu vláda odmítla přiznat právo veta, byla zablokována práce parlamentu. Ve své poslední fázi konflikt hrozil přerůst v občanskou válku, když Hizballáh nakrátko obsadil zhruba polovinu Bejrútu, odkud v násilných střetech s nejméně 81 mrtvými vyhnal stoupence vlády.
Od loňského listopadu byl navíc Libanon půl roku bez prezidenta, protože vypršel mandát Emilu Lahúdovi. Politické strany se na jeho nástupci sice shodly, generála Michela Sulajmána však kvůli sporům o budoucí rozdělení vládních postů a pravomocí dokázaly zvolit teprve 25. května.
Foto: Reuters
