Turistický ráj v Indickém oceánu mění po třiceti letech prezidenta. V prvních demokratických volbách na souostroví se novou hlavou státu stal opoziční předák Mohammad Našíd (41), jenž v úřadě vystřídá Maumúna Abdala Gajúma. Ve druhém kole voleb ve středu se pro Našída vyslovilo 54 procent ostrovanů, Gajúma podpořilo 46 procent hlasujících.
Proměním prezidentský palác v první maledivskou univerzitu, slíbil ve své kampani novopečený prezident. U svých krajanů zabodoval i snahou zlepšit zdravotnictví a privatizovat státní obchodní podniky.
Po zveřejnění výsledků voleb zaplnily ulice maledivské metropole Malé stovky Našídových příznivců. Lidé tančili a provolávali mu slávu. Dosavadní prezident porážku uznal, pogratuloval svému následovníkovi a poděkoval lidu Malediv, že „mu mohl třicet let sloužit". Gajúm držel otěže moci od roku 1978 a byl zvolen prezidentem šestkrát po sobě.
Ve skutečnosti je Gajúmova volební porážka důsledkem roky trvajících protestů proti jeho diktátorskému stylu vlády. Roku 2003 došlo na Maledivách k první velké občanské revoltě. O rok později vyhlásil prezident kvůli nepokojům výjimečný stav.
Ve věznicích zmizely stovky jeho odpůrců. O těchto skutečnostech se cestovní kanceláře lákající turisty do ráje na korálových ostrovech v Indickém oceáně zpravidla ani slovem nezmiňovaly.
Komentáře v některých asijských médiích vyslovují naději, že Našíd v ostrovním státě konečně zahájí demokratizační proces. Dnes jedenasedmdesátiletý prezident Gajúm vládl v zemi, která má nezávislost od roku 1965, s takřka neomezenými pravomocemi.
Byl současně šéf státu i vlády a byla mu podřízena nejen armáda, ale i policie a soudnictví. Vedle toho měl značný vliv na parlament.
Skutečnou opozici musel Gajúm připustit až po protestech roku 2005. Od té doby vzniklo pět maledivských opozičních stran - přesto se mnoho jejich předních činitelů zdržuje raději v zahraničí, protože jim za jejich politickou práci hrozí mnohaleté tresty vězení. Za mřížemi zůstává i několik novinářů, kteří kritizovali předchozí prezidentské volby.
Zvláště problematická je otázka náboženské svobody. Kdo si chce udržet státní občanství Malediv, musí vyznávat sunnitský islám. Maledivy jsou některými humanitárními organizacemi kritizovány za pronásledování křesťanů.
Foto: AP, Reuters a Profimedia
