Čínská armáda poprvé zapojila svou letadlovou loď s bojovými letouny do vojenského cvičení s ostrou palbou. Manévry se uskutečnily v době nového napětí kolem Tchaj-wanu. To vzrostlo po telefonátu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa s tchajwanskou prezidentkou, který rozhořčil Peking.
Čínské vojenské cvičení se uskutečnilo v Pochajském zálivu u východního pobřeží Číny, oznámilo to čínské ministerstvo obrany. Do manévrů se zapojilo deset lodí a deset letadel, dodalo ministerstvo. Manévry zahrnovaly nácvik protivzdušné a protiraketové obrany, námořních útoků, průzkumných akcí a fungování systémů včasného varování.
Čínské bojové letouny J-15 nesly ostrou munici a provedly nácvik leteckých útoků, upřesnilo čínské ministerstvo obrany. Čínská státní televize CCTV odvysílala záběry na letouny, které startovaly z čínské letadlové lodi a z nichž byly následně odpalovány řízené střely ničící příslušné cíle na moři.
Čína minulý měsíc oznámila, že její první letadlová loď Liao-ning, kterou Peking zařadil do aktivní služby v září 2012, je nyní bojeschopná. Toto 300 metrů dlouhé plavidlo vzniklo úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, již Peking koupil v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení.
Čína nesdělila, k čemu přesně chce svou letadlovou loď využívat. Pravděpodobně by měla posílit čínské námořnictvo při prosazování nároků Číny na téměř celou oblast Jihočínského moře, kudy vedou významné námořní trasy a kde se pravděpodobně skrývají bohatá naleziště ropy. Části Jihočínského moře si nárokují i další státy regionu.
Loni v prosinci čínské ministerstvo obrany potvrdilo, že Peking staví druhou letadlovou loď. Plavidlo Liao-ning se účastnilo manévrů již dříve, podle expertů má ale Čína před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zdokonalit operace s letadlovými loděmi natolik, aby se mohla v tomto ohledu rovnat Spojeným státům.
