Organizace al-Kajda se snaží zlepšit nábor nových členů, a tak sepsala jednoduchý manuál, podle kterého může nové teroristy najímat téměř kdokoli. Podle analytiků je příručka, která doporučuje například posílat rekrutovi lichotivé zprávy na mobil, důkazem, že al-Kajda má čím dál větší problémy získávat nové příznivce.
Dokument s názvem Kurz umění náboru se začal na různých džihádistických webových stránkách objevovat v létě. Jeho původ je nejistý, ale podle expertů dokument postupně prostupuje všemi distribučními kanály al-Kajdy. Autor je podepsaný jako Abu-Amr al-Qaidi (česky Abú Amr z al-Kajdy).
ČTĚTE TAKÉ: Druhý muž al-Kajdy: Súdánci, braňte se agresi Západu
Můžou za zmlklé weby al-Kajdy západní rozvědky?
Brian Fishman a Abdullah Warius z Centra boje proti terorismu americké vojenské akademie West popisují příručku jako "nástroj určený k tomu, aby i méně chápaví verbíři džihádu bez spojení se silnou organizací byli schopní efektivně nalákat umírněné muslimy do globálního džihádistického hnutí." Je to prostě terorismus pro věčné začátečníky.
Rekrut "ocení pozorný dárek"
Kurz umění náboru není zdaleka první zachycený manuál al-Kajdy, ale je unikátní v tom, jak jednoduché a praktické rady poskytuje. Představuje užitečný náhled do problémů, které snaha přesvědčit někoho k terorismu přináší. "Ta kniha je natolik zjednodušená, že to poukazuje na zoufalství al-Kajdy při náboru nových členů," říká expertka na terorismus ze stanice National Public Radio Dina Teple-Rastonová.
Zároveň ale Kurz umění náboru nabízí mnoho praktických rad, jak mohou méně zkušený náborci teroristické organizace problémy překonat.
Mnoho z nich připomíná techniky, které používají náboženské sekty. Například příručka doporučuje nediskutovat o náboženství ani o problémech muslimů ve světě.
Rozhodně je prý nutné se zprvu vyhnout jakýmkoli zmínkám o al-Kajdě, protože rekruti mohou být "negativně ovlivnění mediálními pomluvami".
Další rady ale také připomínají příručky pro milence: "Váš rekrut jistě ocení pozorný dárek. Pozvěte ho na oběd. Zařiďte výlet na lodičkách na Nilu nebo jiné rozptýlení. Posílejte mu milé textové zprávy na mobilní telefon," doporučuje manuál.
Teprve pokud je potencionální rekrut zcela omámen vlídností agenta a dostatečně zpracován islamistickými texty, je možné zmínit džihád. Po menší přednášce o Palestině je pak třeba vysvětlit, proč je „demokracie a parlamentní aktivity" neslučitelná s islámem. Pokud bude reagovat pozitivně, smí verbíř začít mluvit o al-Kajdě.
Koho vlastně al-Kajda chce?
Abú Amr říká, že jeho oblíbenou skupinou jsou lidé, kteří toho o náboženství moc nevědí, protože nedokáží argumentovat proti zjednodušené kajdistické interpretaci islámu a zároveň nepřitahují pozornost policie, která se soustřeďuje na náboženské fanatiky. Spousta náborových příležitostí se naskýtá na vysokých školách, ale právě proto se hemží i protiteroristickými agenty.
Nejvíce autor příručky varuje před sunnitskými islámskými fundamentalisty, kteří si jednak o sobě myslí, že vědí všechno, a jednak mezi nimi mohou být špioni. Ze stejného důvodu nedůvěřuje Abú Amr potencionálním rekrutům, kteří dokáží citovat z Koránu.
I ve zjednodušené verzi ale není stát se teroristou nic jednoduchého. Důvodem je především ohromné množství povinné literatury, kterou má prý každý rekrut strávit.
Kurz umění náboru uvádí nejdůležitější pasáže z povinných propagandistických textů. „I tak mi ale připadá, že není přípustné se opásat výbušninami a vstoupit do ráje, dokud člověk neabsolvuje ekvivalent magisterského semináře z džihádistických studií," říká komentátor amerického internetového magazínu Slate a dodává, že nic z nejdůležitější kajdistické literatury nemá nic společného s islámem. Terorismus podle něj stále není vhodná kariéra pro úplné diletanty.
Foto: Reuters, Wikimedia Commons
