Současný mongolský prezident Cachjagín Elbegdordž zůstane v čele země. Vyplývá to z předběžných výsledků středečních voleb hlavy státu, které oznámila ústřední volební komise.
Favorit těšící se pověsti liberála a stoupence tržní ekonomiky obdržel už v prvém kole 50,23 procenta hlasů, zatímco jeho hlavní soupeř, bývalý zápasník Bat-erdene Badmánjambú, 41,97 procenta. První uchazečka o nejvyšší funkci v dějinách Mongolska Udval Nacugová, která po dlouhá léta bývala ministryní zdravotnictví, dostala 6,5 procenta hlasů.
Podle komise jde už o součet všech odevzdaných hlasů, ale tento výsledek zůstane předběžným, dokud nebude oficiálně potvrzen.
Mongolská ekonomika loni vykázala růst o 12 procent, k němuž pomohly především zahraniční investice do rychle se rozvíjejícího důlního odvětví. Navzdory tomu však většina ze zhruba tří milionů obyvatel země stále žije pod hranicí chudoby.
Elbegdordž je vnímán jako kandidát nejvíce nakloněný zahraničním investorům. Prezidentem byl zvolen v roce 2009 a předtím působil ve dvou volebních obdobích jako premiér. Býval novinářem a vůdcem pokojné revoluce, která v roce 1990 svrhla komunistickou vládu. Vystupoval také jako bojovník proti korupci.
Podle agentury ITAR-TASS panuje v Ulánbátaru klid, ale už je naplánován mítink na oslavu prezidentova vítězství, kde by měl vítěz voleb promluvit.
Agentura také připomněla nepokoje, které následovaly po prezidentských volbách v roce 2008 a které stály životy pěti lidí.
V Mongolsku jsou také bohatá naleziště mědi, zlata, uranu, stříbra, uhlí a ropy, které země začíná nyní poprvé ve velkém využívat.
Podle politologa Džargalsajchana Dambadardži si lidé začínají uvědomovat, že rozvoj důlního průmyslu je pro zemi klíčový. "Proto voliči podpoří současného prezidenta, který je nakloněn zahraničním investicím," řekl Dambadardžá.
Kritici naopak namítají, že přírodní zdroje Mongolska využívají stále více cizinci a sami Mongolové z nich mají pramalý užitek. Jeden ze sporů se točí kolem jednoho z největších měděných dolů na světě Ojú Tolgoj. Nadnárodní těžební skupina Rio Tinto a její partnerské firmy vlastní 66 procent akcií dolu, zbytek je majetkem mongolské vlády. Export mědi z tohoto dolu měl být zahájen tento měsíc, nicméně z nejasných důvodů ještě nezačal.
