Turecký premiér Binali Yildirim varoval Brusel, že by si Turecko mohlo najít jiné spojence, protože ho již unavuje tak dlouhé a marné usilování o vstup do Evropské unie. Neupřesnil, koho má na mysli, ale obavy v EU vyvolalo nedávné sblížení Ankary s Moskvou.
"Turecko pracuje více než půl století na členství v EU a udělalo víc, než muselo. Nyní je rozhodnutí na EU. Turecko má vždy alternativy, na to by EU neměla zapomínat," prohlásil premiér v přímém televizním přenosu ze zasedání své vládní proislámské strany AKP v Ankaře.
Turecko si přeje vstoupit do Evropské unie od 60. let, ale oficiální přístupové rozhovory začaly až v roce 2005. Z 35 kapitol, které musí každá kandidátská země s EU projednat, jich Evropská komise zatím ve vztahu s Ankarou otevřela 16. Napětí mezi EU a Tureckem stouplo po zmařeném puči 15. července, protože unijní představitelé kritizovali tvrdé zásahy Ankary proti opozici.
Turecké vládě také vadí, že turečtí občané stále nemají bezvízový styk s EU, jak předpokládá její březnová dohoda s Bruselem o řešení migrace. Podle Evropské unie ale muslimské Turecko s asi 75 miliony obyvatel dosud nesplňuje všechna kritéria pro zrušení víz. Například stále odmítá zmírnit zákony proti terorismu.
Ruský prezident Vladimir Putin nejprve v září jednal s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Moskvě a začátkem tohoto měsíce navštívil Turecko. Obě země již posílily spolupráci především v energetické oblasti. Rusko také zvažuje možnost dodávky svého protiraketového systému Turecku, které je přitom členem NATO.
Předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel ale ve čtvrtek řekl, že neočekává větší prohloubení vztahů mezi Ankarou a Moskvou. Sbližování Turků s Ruskem podle něj mnohem více sleduje spíše vytvoření určitého tlaku, aby si Turecko zlepšilo svou vyjednávací pozici, než skutečné spojenectví. "Protože Turecko si je dobře vědomo výhod, které mu plynou z členství v alianci," poznamenal Pavel během debaty s novináři při konferenci Stratcom summit v Praze.
