Po krvavých etnických nepokojích stojí Kyrgyzstán podle OSN na prahu humanitární katastrofy, i když do země už začala ze světa proudit první materiální pomoc. Počet uprchlíků světová organizace odhaduje na minimálně čtyři sta tisíc.
Kyrgyzské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že počet obětí střetů mezi Kyrgyzy a Uzbeky stoupl na 191, ale netají, že skutečný počet obětí může být mnohem vyšší.
V centru nepokojů, jihokyrgyzském městě Oš, je už druhý den relativní klid. Armáda se prý snaží zabavovat civilistům zbraně.
ČTĚTE TAKÉ: Rusové a ODBK nepošlou do Kyrgyzstánu mírové sbory
Kyrgyzové a Uzbeci jsou na pokraji občanské války
Mezietnické násilí na jihu Kyrgyzstánu má podle nejnovějších odhadů OSN na svědomí nejméně 400 tisíc uprchlíků a osob, co přišly o střechu nad hlavou, řekla v Ženevě mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) Elisabeth Byrsová. Podle ní se počet osob, které se ocitly bez domova, nyní pohybuje kolem 300 tisíc. K tomu je třeba přičíst počet uprchlíků v sousedním Uzbekistánu, jenž je odhadován jen u dospělých osob na 75 tisíc až 100 tisíc lidí.
Podle OSN do Kyrgyzstánu proudí první humanitární dodávky od středy, ale v běžném životě se to zřejmě ještě neprojevuje. Svědčí o tom výpovědi lidí, kteří před násilím utekli a nyní se tísní kolem jednoho mostu, jenž spojuje Kyrgyzstán s Uzbekistánem. Tamní úřady, které už přijaly několik desítek tisíc uprchlých Uzbeků, hranici kvůli návalu běženců uzavřely a teď přijímají jen zraněné.
Hřbitov místo Oše
Na hranicích se tísní ve velkém vedru tisíce lidí, hlavně žen a dětí. Reportér francouzské agentury tu viděl jen pět nebo šest improvizovaných stanů a jednu starou cisternu jako jediný zdroj vody. "Žádnou pomoc nedostáváme, lidé spí na ulici, už jsme tady několik dní. Domů nemůžeme, je to nebezpečné, naše domy jsou vypáleny. Zachránili jsme jen holý život, naše dívky jsme poschovávali ve sklepích, aby je neznásilnili," cituje agentura z výpovědi čtyřicátníka, který se bojí říci své jméno. Uzbekové prý nevěří ani policii, ani úřadům nové prozatímní vlády. "Z Oše udělali jeden velký hřbitov," tvrdí.
První letoun s mezinárodní humanitární pomocí pro Kyrgyzstán přistál ve středu v Uzbekistánu s nákladem 800 stanů. Během dne následovaly další dodávky. Do konce týdne má být podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dodáno přes Uzbekistán do Kyrgyzstánu 240 tun pomoci. Spojené státy slíbily ve středu humanitární pomoc ve výši 6,5 milionu dolarů. Pomoc proudí také z Ruska i dalších zemí.
Krvavé nepokoje v Kyrgyzstánu jsou podle zvláštního vyslance OSN pro Střední Asii, slovenského diplomata Miroslava Jenči ideální živnou půdou pro islámské radikály v muslimském regionu severně od Afghánistánu a kyrgyzská vláda musí rychle jednat, aby nedopustila další násilí. "Existuje hrozba extremismu ve Ferganském údolí a šířeji v celé Střední Asii jako celku v tom smyslu, že Střední Asie má hranice s Afghánistánem," řekl Jenča.
Roste islámský extremismus
Islámský extremismus byl podle ní dosud řídkým jevem ve Střední Asii, sekulárním regionu pevně ovládaném Moskvou až do kolapsu Sovětského svazu v roce 1991. Ale takové problémy, jako je prohlubující se bída, negramotnost a hlavně rozčarování z nových vlád, způsobily, že se lidé stali více náchylní přinejmenším poslouchat islámské extremisty, což radikální skupiny jen utvrdilo ve snaze posílit ve Střední Asii svůj vliv.
Bývalý kyrgyzský prezident Askar Akajev nepřímo naznačil, že za událostmi v Kyrgyzstánu už v minulosti prý stály USA a že nynější scénář se může opakovat v dalších zemích, které prošly takzvanými květinovými revolucemi. Nyní je prý na řadě Gruzie.
Akajev stál v čele Kyrgyzstánu od roku 1990 a svrhla ho takzvaná tulipánová revoluce v roce 2005. Nahradil ho Kurmanbek Bakijev, kterého zase letos v dubnu smetla krvavá revolta ulice. Gruzínský prezident Michail Saakašvili k tomu podle ruských agentur údajně řekl, že je znepokojen, jak Moskva bortí "květinové režimy" jeden za druhým. Jeho samotného před časem vynesla k moci takzvaná revoluce růží.
V celém Kyrgyzstánu od středy platí třídenní státní smutek za oběti nepokojů. Na úředních budovách jsou vlajky staženy na půl žerdi. V hlavních městech jihu země, Oši a Džalalabadu, se zdá být od středy relativní klid. Policie se prý chystá konfiskovat zbraně civilistům. V hlavním městě Biškeku bylo bez dalších podrobností oznámeno, že policie zatkla 111 lidí, kteří jsou podezřelí z pokusu o destabilizaci země.
Foto: ČTK/AP
