Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je připraven se kdykoli setkat s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Oznámení zaznělo během schůzky šéfa izraelského kabinetu s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem. Netanjahu a Abbás spolu přitom veřejně nejednali od roku 2010. Zaorálek se sešel i se svým palestinským protějškem Rijádem Málikím, podle něhož by Česko mohlo pomoci narovnat složité palestinsko-izraelské vztahy. Přinejmenším před novináři ovšem šéf palestinské diplomacie nehovořil o možnosti brzkého setkání Netanjahu-Abbás.
"Minulý týden prezident Abbás izraelské televizi řekl, že pokud ho pozvu, přijede. Já ho tedy zvu. Zrušil jsem všechny své závazky tento týden, budu tady každý den," uvedl Netanjahu při setkání se Zaorálkem a dodal, že jeho dveře jsou otevřené každému, kdo si přeje mír s Izraelem. Řekl rovněž, že prioritou setkání s palestinským vůdcem by bylo "zastavení výzev k násilí".
"Sejdu se s ním kdykoli. A navrhuji schůzku," řekl Abbás ve čtvrtek izraelské televizi ohledně setkání s Netanjahuem. Za překážku v jednání označil ale právě izraelského premiéra. Abbáse v pondělí k setkání vyzval také izraelský prezident Reuven Rivlin.
Netanjahu a Abbás se veřejně nesešli od roku 2010. Podle izraelských médií se ale uskutečnilo několik tajných jednání. Letmo se oba politici potkali loni v listopadu na konferenci OSN o klimatu v Paříži, kde si potřásli rukama.
Podle palestinského ministra zahraničí Málikího je situace ve vztazích Izraelců s Palestinci sice "velmi těžká, stále ale existuje naděje". Česká republika by mohla být jako dobrý přítel Palestiny i Izraele nápomocná řešení konfliktu, uvedl Málikí po dnešním rozhovoru se Zaorálkem.
Mírová jednání mezi Izraelci a Palestinci se prakticky zastavila v roce 2014. Iniciativy nejrůznějších zemí včetně USA či Francie, které měly vést k jejich obnovení, zatím vždy ztroskotaly.
Jedním z hlavních problémů je pokračující výstavba židovských osad na územích, která Palestinci chtějí zahrnout do svého budoucího státu. Na konci listopadu loňského roku Izrael přerušil spolupráci s orgány Evropské unie, které se podílejí na zprostředkování mírových rozhovorů, a to kvůli rozhodnutí o označování zboží pocházejícího z židovských osad na okupovaném území.
Vztahy Izraelců s Palestinci komplikuje také aktuální vlna násilí, která se rozpoutala koncem loňského září kvůli posvátným místům na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Nacházejí se tam dvě významné mešity, ale v minulosti tam býval i židovský chrám. Na podzim na místo začali chodit Židé ve větším počtu než v minulosti a Palestinci se obávají, že vláda Židům povolí se na hoře modlit, což dosud nesměli. Izrael však popírá, že by měl v úmyslu dosavadní režim změnit.
Při útocích Palestinců za použití nožů, palných zbraní či automobilů na izraelské civilisty i vojáky už zahynulo 28 Izraelců a dva Američané. Izraelští vojáci a policisté zabili také nejméně 188 Palestinců, většinou útočníků.
