Kvůli irácké ofenzivě u města Fallúdža uprchlo za tři týdny ze svých domovů 43 tisíc lidí, oznámila Mezinárodní organizace pro migraci. Iráčané se snaží město ležící 50 kilometrů západně od Bagdádu dobýt z rukou islamistů.
IOM "identifikovala mezi 22. květnem a 13. červnem 43 470 takzvaných vnitřních uprchlíků (7245 rodin), kteří pocházejí oblasti Fallúdže", uvedla organizace ve svém prohlášení. Okolo 10 tisíc osob uprchlo jen mezi 11. a 13. červnem. Většina těchto lidí nepochází přímo z města, ale z jeho okolí. Mezinárodní organizace odhadují, že ve Fallúdži uvízly desítky tisíc civilistů, Islámský stát údajně některé z nich používá jako lidské štíty.
"Probíhající vysídlování zejména z Fallúdži vyžaduje okamžitou pozornost," uvedl Thomas Lothar Weiss z Mezinárodní organizace pro migraci. "Mezinárodní organizace pro migraci.se snaží reagovat, nicméně naše finance a zásoby jsou nedostačující pro to, abychom poskytli adekvátní pomoc tak velkému množství vysídlených Iráčanů," dodal.
V Iráku přišlo od roku 2014 kvůli bojům o střechu nad hlavou již 3,3 milionu obyvatel. Přes 40 procent z nich pochází z provincie Anbár, kde leží i Fallúdža.
V Iráku uprchlíkům pomáhá i organizace Lékaři bez hranic (MSF). Od února 2015 poskytuje lékařskou péči vysídleným obyvatelům, kteří se dostali do Bagdádu. "Letos jsme otevřeli zdravotní středisko v Abú Ghrajbu v západním části města. Abú Ghrajb je přijímáním uprchlíků známý, od roku 2014 tady našlo útočiště více než 20 tisíc rodin z Anbáru, které přišly o své domovy," uvedl Robert Onus z Lékařů bez hranic.
Na předměstích irácké metropole, kde je přístup ke zdravotní péči složitější, organizace rovněž provozuje několik mobilních klinik zaměřených na pomoc obyvatelům, kteří uprchli před boji nebo žijí v oblastech, kde se jim kvůli násilnostem nedostává zdravotní péče.
Jen v Bagdádu se nachází přes 600 tisíc vnitřních uprchlíků. "Jsou to rodiny, které dříve žily ve městech či vesnicích a nyní přišly o všechno. Mnoho z nich bydlí v nedostavěných budovách, ve školách, mešitách či podomácku vyrobených přístřešcích často ve velmi těžkých podmínkách," popisuje Robert Onus. "V Abú Ghrajbu se setkáváme s lidmi, kteří mají omezený přístup k vodě, hygienickému zázemí a často žijí v přeplněných domech. Tato situace se zhoršuje během léta, kdy teploty dosahují 50 stupňů," dodává. Uprchlíci mají často nejrůznější respirační choroby či kožní infekce. Objevují se ale i pacienti s chronickými onemocněními, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, či srdeční onemocnění, kteří nemají přístup ke svému lékaři a tím pádem ani k lékům, které by měli brát.
Rovněž tisíce iráckých civilistů, kteří utíkají z obléhané Fallúdži, jsou bez potřebných léků dlouhé měsíce. Prchají navíc z oblastí, kde je nedostatek pitné vody i hygienických zařízení, což by mohlo mít za důsledek vypuknutí epidemie cholery, uvedli Lékaři bez hranic ve svém úterním prohlášení. Ani v provizorních táborech není situace nejlepší, říká šéf mise MSF v Iráku Fabio Forgione. Připomíná, že loni se v Iráku cholerou nakazilo na 2800 lidí. "V souvislosti se situací ve Fallúdži máme velké obavy. Jde o město, které je obléhané dlouhé měsíce a kde byl přístup k péči, jídlu a pomoci vážně narušen," řekl Forgione agentuře AP. MSF zřídila nedaleko frontové linie mobilní kliniku, kde lékaři poskytují základní pomoc rodinám, kterým se z města podařilo utéct.
