Rozbuškou nové vlny násilí v Barmě (Myanmě) se stala hádka mezi muslimských obchodníkem se šperky a dvěma buddhistickými zákazníky ve městě Meitchilla minulý týden. Spor vyústil ve rvačku a poté v pouliční bitky, při nichž umírali lidé, hořely obchody a domy.
Zahynulo nejméně deset lidí, mezi nimi buddhistický mnich.
Některé mrtvoly byly spálené tak, že je nešlo identifikovat. Celé městské části, včetně pěti mešit, lehly popelem. Meittchila má asi 100 tisíc obyvatel, z nichž muslimové tvoří zhruba třetinu.
Násilí se mezitím rozšířilo do několika dalších dvou měst.
Situace v Meitchille, kde v pátek prezident Thein Sein vyhlásil výjimečný stav a do ulic poslal armádu, se po několika dnech anarchie uklidnila.
V neděli se objevily zprávy o nových nepokojích na jihu Barmy, které si vyžádaly další desítky mrtvých. Asi 10 tisíc lidí uprchlo ze svých domovů.
Podle státní televize dav lidí v sobotu spálil mešitu a 50 domů ve městě Yamethin, asi 64 kilometrů od Meittchily. Další mešita a několik domů lidé zapálili také v Lewei nedaleko hlavního města Neipyijto.
Vláda uvádí, že od začátku nepokojů bylo zabito celkem 32 lidí a policie zadržela nejméně 35 osob, které podezírá, že byly do žhářství a násilí zapojeny.
Jde o nejkrvavější náboženské střety od minulého roku, kdy v barmském státě Rakhine (Arakan), kde při pogromech zahynulo asi 180 Rohingů, kteří jsou islámské víry. Více než 100 tisíc jich vyhnali z domovů. Část běženců našla útočiště v sousední Bangladéši.
Čerstvé prolévání krve v Barmě ukazuje, že vztahy mezi buddhistickou většinou a muslimskou menšinou se dále zhoršují. Loni se ještě zloba buddhistického obyvatelstva soustředila jen na muslimy etnika Rohingů, od té doby však došlo k útokům i na jiné muslimy.
Letos v únoru napadl dav buddhistů jednu budovu v bývalém hlavním městě Rangúnu, v němž se podle byla ilegální mešita. Tisíce mnichů v Barmě loni protestovaly proti plánům otevřít v Rangúnu kancelář mezistátní Organizace islámské spolupráce (OIC). Z ní se měla mimo jiné organizovat pomoc pro barmské muslimy.
Nositelka nobelovky mlčí jako hrob
Mnoho muslimů v Barmě věří, že nejde jen o spontánní výbuchy násilí zamířené proti nim, ale že za vším stojí armáda a někteří politici vládnoucí Strana svazové solidarity a rozvoje (USDP), kterou si založili sami generálové.
Z náboženských střetů chtějí údajně vytlouci politický kapitál. V etnicky velmi složité Barmě udržovala kdysi "klid zbraní" vládnoucí junta.
S nástupem demokratizace v zemi se ovšem v tomto směru vláda povolila otěže. A vypustila z láhve džiny rasové a náboženské nenávisti.
Rohingové byli sice utlačováni a pronásledování i v uplynulých desetiletích, ale ne tak otevřeně. Podle jednoho ze sporných barmských zákonů nejsou Rohingové občany Barmy.
Nejsou prý samostatným etnikem, ale přistěhovalci z Bangladéše, zní oficiální vysvětlení. V praxi se ovšem tento zákon vykládá většinou tak, že Nebarmánci jsou jen ti, kteří do země přišli po roce 1948.
Ve státním deníku "New Light of Myanmar" se objevila výzva Organizace pro přátelství mezi náboženstvími, aby k sobě všichni přistupovali s láskou a náklonností. Vzhledem k léta trvajícím a dlouho potlačovaným animozitám mezi buddhisty a muslimy vyznívají však podobné apely spíše naivně.
Pro mnohé příznivce nejznámější barmské opoziční političky je jistým zklamáním, že Su Ťij na útoky na muslimy ve své vlasti v podstatě nijak nereaguje, natož aby s v celé věci nějak angažovala.
Pro její postoj je snadné vysvětlení. Nechce zjevně riskovat, že by obhajobou muslimů ztratila na popularitě u přinejmenším části buddhistů
