Bývalý zástupce OSN v Afghánistánu Kai Eide tvrdě kritizoval Pákistán za vlnu zatýkání představitelů Talibanu. Podle něj to přerušilo tajný dialog s extremisty. Pákistánci tato obvinění odmítají.
Kai Eide poprvé oficiálně potvrdil, že jeho komunikace s talibanci byla zahájena už před rokem. Setkání tváří v tvář proběhla v Dubaji a na dalších místech. "K prvnímu kontaktu došlo pravděpodobně loni na jaře, po volbách pokračovala až do určité chvíle před pár týdny," řekl podle stanice BBC Eide.
Podle něj existuje celá řada komunikačních kanálů a některé vedou k afghánskému prezidentovi Hámidu Karzáímu. Na druhou stranu jsou prý tyto kontakty v raném stádiu - "rozhovory o rozhovorech" -, protože je nejprve nutné vybudovat si vzájemnou důvěru.
PSALI JSME: Série atentátů zabila v Kandaháru desítky lidí
Právě akce Pákistánu proti těm talibancům, kteří jsou ochotní se bavit, důvěře nenapomáhají. Od půlky února už byli zadrženi čtyři představitelé, kteří jsou ochotni diskutovat o zapojení extremistů do mírového procesu. "(Zatýkání) má naprosto negativní důsledky pro naší snahu o pokračování v politickém procesu, který je klíčem," řekl Eide. "Pákistánci nehrají roli, jakou by měli sehrávat... Museli vědět, o koho jde, co ti lidé dělali. A dopady jejich kroku můžete dnes vidět."
O motivech Pákistánu se spekuluje, každopádně Islámábád se brání, že talibance rozhodně nezatýká proto, aby torpédoval rozhovory. A Američané si ještě nedávno pochvalovali "novou spolupráci" Pákistánu.
Na zatýkání talibanců ochotných jednat si minulý týden stěžoval v Islámábádu Hámid Karzáí. Prezident oficiálně tvrdí, že Pákistán má "legitimní bezpečnostní zájmy" v jeho zemi. Neoficiálně se z Kábulu ozývá, že Pákistánci "sabotují a podkopávají" jakékoli snahy o konstruktivní dialog. Karzáí se snaží získat od Američanů souhlas, aby mohl zahájit rozhovory s vedením Talibanu. Barack Obama se v této věci doposud nerozhodl.
S tím, jak Západ naznačuje, že se jeho mise v Afghánistánu chýlí ke konci, se stále tvrději prosazují jeho sousedé. Ti logicky chtějí rozhodovat o tom, jak bude vypadat budoucnost Afghánistánu a prostřednictvím některých skupin posílit svůj vliv.
Politolog a skvělý znalec tamních poměrů Pákistánec Ahmed Rashid tento týden v The Washington Postu analyzoval zájmy jednotlivých zemí, které se aktivně připravují na takzvaný Afghánistán "po Američanech". Dochází k závěru, že jednání s Talibanem by mělo mít zelenou, a to co nejdříve. Vyčkávání má totiž vliv mimo jiné i na vztahy mezi Indií a Pákistánem, které se kvůli Afghánistánu radikálně zhoršují.
Pákistán talibance vždy podporoval a podle Rashida chce zatknutím těch, kteří jsou ochotni se bavit, zvýšit svůj význam a sloužit jako prostředník při jednání mezi tvrdým křídlem Talibanu a Afghánistánem, potažmo Západem.
Rusko vyjádřilo tento týden obavy ze selhání Západu v Afghánistánu, protože cítí přímé ohrožení, pokud by se země absolutně vymknula kontrole. Moskva ale vždy odmítala, aby Pákistán hrál při vyjednávání větší roli. Proto je jen logické, že značná část nedávné návštěvy premiéra Putina v Indii se týkala Afghánistánu, respektive spolupráce těchto zemí.
Indičtí představitelé se nedávno setkali v Kábulu s Karzáím a zanedlouho budou jednat v Teheránu s Íránci. Návštěva íránského prezidenta Ahmadínežáda v Kábulu minulý týden také nebyla pouze zdvořilostní. Zdá se, že vypukla regionální válka o vliv v Afghánistánu po stažení západních zemí. To se přitom obecně očekává v příštích dvou letech.
Foto: ČTK/AP
