Mezi Palestinci, kteří po vzniku Izraele zůstali v Izraeli, a mezi těmi, kteří žijí na západním břehu Jordánu, se hromadí názorové rozdíly do takové míry, že 60 procent těch z Izraele by neprovdalo dceru za někoho ze západního břehu. Tvrdí to studie, která byla provedena na Ben Gurionově univerzitě v izraelské Beerševě a dnes o ní informoval deník The Jerusalem Post.
Animozita mezi oběma komunitami Palestinců je vzájemná, protože podle provedeného výzkumu by také 41 procent lidí ze západního břehu svou dceru do arabské rodiny v Izraeli neprovdalo.
Výzkum, který vedla profesorka Šifra Sagyová, také poukázal na rozdílný výklad historických faktů v obou komunitách. Palestinci, kteří zůstali ve svých domovech i po vzniku Izraele v roce 1948, se označují jako Palestinci ze 48. (roku), zatímco Palestinci, kteří odešli z domovů a dnes žijí na palestinských okupovaných územích, se označují za Palestince ze 67 (roku).
Za války v roce 1967 Izrael západní břeh i pásmo Gazy obsadil a dnes mají tato území pouze omezenou autonomii.
"Když jsme se ´Arabů 48´ zeptali na jejich výklad historie, řekli, že v roce 1948 zůstali na své půdě, protože ji nechtěli opustit. ´Arabové 67´ to ale vidí tak, že se tito Palestinci bez odporu podrobili," řekl Sagyová.
Oba tábory mají také rozdílné vysvětlení odlišných životních standardů, v nichž obě komunity žijí. Arabové 48 říkají, že na lepší životní úroveň mají jakožto občané Izraele právo, Arabové 67 naopak tvrdí, že Izrael si Araby, kteří zůstali na jeho území, uplácí, aby si zajistil jejich loajalitu.
Na dotazy studie odpovídalo zhruba tisíc Palestinců ze západního břehu a podobný počet z Izraele. I když si autoři přáli zahrnout také občany pásma Gazy, z bezpečnostních důvodů se to nepodařilo.
Studie má mnoho kritiků, podle nichž je výzkum příliš kontroverzní. Podle dalších nevýznamný, jelikož Palestinci se prý považují stále za jeden národ.
Autoři se domnívají, že mezi izraelskými Araby, jichž je asi 1,5 milionu, panuje pocit ohrožení jak ze strany Izraele, tak ze strany ostatních Arabů, a to zřejmě posiluje jejich společenství a také vytváří vlastní výklad pro opodstatnění toho, že zůstali v Izraeli.
