Papež František při nedělní mši ve svatopetrském chrámu použil výraz "genocida" pro masakry Arménů, které vypukly v Turecku před sto lety, to může silně poškodit diplomatické vztahy Vatikánu s Ankarou.
Turecké ministerstvo zahraničí si ihned předvolalo vatikánského velvyslance, aby protestovalo. Při setkání s ambasadorem vyjádřili Turci svou "hlubokou lítost a zklamání" nad papežovými slovy.
"V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu dvacátého století, postihla arménský lid," uvedl František citující dokument, který podle AFP v roce 2001 podepsal tehdejší papež Jan Pavel II. a tehdejší arménský patriarcha. "Další dvě spáchal nacismus a stalinismus. I později došlo na masové vyhlazování, například v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně," dodal.
Zachovat vzpomínku na nesčetné, většinou křesťanské oběti "hrůzného a šíleného vyhlazování" je podle papeže nejen potřebné, ale je to i povinnost, protože "kde není paměti, tam zlo stále drží rány otevřené".
Ačkoli Jan Pavel II. použil výraz genocida v dokumentu a Jorge Bergoglio (František) jej také několikrát použil, než se stal před dvěma lety papežem, bylo to poprvé, co tento termín zazněl z úst hlavy katolické církve takto na veřejnosti.
"Bylo to velice odvážné," usoudil znalec vatikánských poměrů Marco Tosatti. "Ještě než se stal papežem, několikrát jasně prohlásil, že šlo o genocidu. Odkazem na Jana Pavla II. posílil stanovisko církve, přičemž dal jasně najevo svůj názor," dodal.
Ankara na papežovo prohlášení okamžitě reagovala předvoláním vatikánského velvyslance. Turci mu řekli, že Františkova slova je překvapila vzhledem k tomu, že ani mezinárodní soudy používání termínu genocida dosud neuznaly. Papežovo vyjádření prý vedlo ke ztrátě důvěry dosud panující ve vztazích mezi Vatikánem a Tureckem. "Papežovy poznámky, které jsou vzdálené historické a právní realitě, nemohou být akceptovány," uvedl na komunitní síti Twitter turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Ministerstvo ve svém prohlášení vyjádřilo "velké zklamání a smutek". Určitá reakce prý bude následovat, dodalo bez jakéhokoli upřesnění.
František sloužil mši pro arménské věřící; spolu s papežem se jí účastnil arménský patriarcha Nerses Bedros XIX Tarmouni. Přítomen byl rovněž arménský prezident Serž Sargsjan.
Arméni odhadují, že obětí masakrů v letech 1915 až 1917 na sklonku Osmanské říše se stalo 1,5 milionu jejich krajanů. Za genocidu to uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska.
Česká republika vraždění jako genocidu formálně neuznala. Prezident Miloš Zeman nicméně podle arménských médií při loňské návštěvě Sargsjana v Praze hromadné vraždy Arménů za genocidu označil. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor, který byl vysvětlen turecké straně.
Turecko coby nástupce Osmanské říše rezolutně odmítá, že by se na Arménech dopustilo genocidy, a tehdejší dění označuje za občanskou válku, která si vyžádala na 300 tisíc až 500 tisíc arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně.
"První host v paláci použil výraz genocida," ironicky napsal turecký list Cumhuriyet v narážce na skutečnost, že papež byl loni v listopadu první zahraniční hlavou státu v novém, luxusním a značně kontroverzním sídle konzervativního tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
František použil větu o "první genocidě 20. století" již při přijetí arménské delegace ve Vatikánu v roce 2013, což vyvolalo silné protesty Ankary, připomněla agentura Reuters.
Loni Erdogan ještě jako předseda vlády vyjádřil soustrast potomkům zavražděných Arménů, nicméně nepřestal popírat genocidu..
