Obličej zabořený do bláta, drobné bezvládné tělíčko, promáčené žluté tričko - to je snímek šestnáctiměsíčního Muhammada z barmské muslimské menšiny Rohingů, který se podle všeho utopil při útěku rodiny do sousedního Bangladéše. Fotografii se rozhodl zveřejnit otec hocha, aby přitáhl pozornost k pronásledování rohingského etnika v převážně buddhistické Barmě. Zahraniční média snímek přirovnávají k obrázku utonulého syrského chlapce Ajlana Kurdího pořízeného v roce 2015 na turecké pláži. Snímek tříletého syrského chlapce se stal symbolem zoufalství běženců směřujících do Evropy.
Tělo malého Muhammada bylo vyplaveno na břeh, když se potopila loď, na níž se jeho rodina pokoušela překonat řeku Naf. Uvedl to jeho otec Zafor Alam, který se na cestu do Bangladéše vydal dříve než zbytek rodiny a přežil. Matka a dvě děti zemřely. Podle Alama rodina uprchnout musela, jinak by ji čekala smrt z rukou barmských vojáků.
Rohingya child lying on banks of river evokes memories of Syrian refugee Aylan Kurdihttps://t.co/nlqQAUo3Cc pic.twitter.com/OdzrXh60TY
- The Indian Express (@IndianExpress) 4. ledna 2017
"V naší vesnici nás ostřelovali z vrtulníků, barmští vojáci na nás pálili ze svých zbraní. Mé prarodiče upálili. Armáda vypálila celou naši vesnici. Nic nezbylo," řekl Alam televizi CNN. "Když vidím tu fotografii, raději bych zemřel. Nenacházím už smysl života. Chci, aby o tom svět věděl. Barmská vláda by neměla dostat víc času. Pokud bude svět váhat, všechny Rohingy zabijí."
Jak uvedla televize CNN, Alamův příběh nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, protože novináři a humanitární pracovníci nejsou do konfliktních oblastí v Arakanském státě na severu Barmy vpouštěni. Mluvčí barmské vlády označil Alamovo vyprávění za lež a propagandu.
Organizace na ochranu lidských práv mluví o genocidě
Mezinárodní organizace pro lidská práva - Amnesty International (AI), Human Rights Watch (HRW) a další - v uplynulých měsících obvinily barmské vojáky ze systematického vyvražďování, znásilňování a mučení rohingských civilistů a likvidace celých rohingských vesnic v Arakanském státě. Podle organizací na ochranu lidských práv lze tyto násilnosti označit za genocidu.
Komise, kterou jmenovala vláda nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, ale ve své středeční zprávě obvinění z krutostí páchaných barmskými bezpečnostními silami odmítla. "Bengálská populace v oblasti, rostoucí počet islámských učenců a mešit je důkazem, že v regionu nedochází ke genocidě a náboženskému pronásledování," píše se ve vládní zprávě.
Rohingové jsou v Barmě často označováni za Bengálce. Barmské úřady je považují za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády. Příslušníkům zhruba milionové menšiny barmské úřady proto odmítají udělit občanství a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.
Vládní vyšetřovatelé nenašli podle zprávy ani žádné důkazy o znásilňování Rohingů barmskými vojáky. "V oblasti nebyly zaznamenány ani žádné případy podvýživy, jelikož jsou zde příznivé podmínky pro rybolov a zemědělství," konstatuje se ve zprávě.
Barmská armáda zahájila v Arakanském státě operaci proti povstalcům poté, co neznámí útočníci přepadli v říjnu policejní stanoviště u hranice s Bangladéšem a zabili nejméně devět policistů. Od té doby při násilnostech zahynulo nejméně 86 lidí a odhadem 34 tisíc dalších uprchlo přes hranici do Bangladéše.
