Už měsíce jsou v Barmě (Myanmě) téměř na denním pořádku potyčky mezi většinovými buddhisty a menšinovými muslimy. Napětí mezi nimi by měl zmírnit sporný zákon, který přijaly úřady Arakanského státu ve dvou městech, kde žije největší populace muslimů. Nová legislativa předepisuje jejich rodinám, že nesmějí mít více než dvě děti.
Buddhistů se omezení v počtu potomstva netýká. Jak se bude "politika dvou dětí" u muslimského menšinového etnika Rohingů konkrétně uplatňovat, není zatím známo.
Místní správa pouze uvedla, že bude v rodinách islámské víry uskutečňovat namátkové kontroly.
Jde prý o zkušební opatření, které by se v budoucnu mohlo rozšířit na další oblasti.
Dva potomci a dost nejsou žádnou místní iniciativou. Všechna rozhodnutí lokálních úřadů musí posvětit barmská vláda.
Komise ustavená kabinetem v Neipyijto (nové hlavní město) doporučila přispět k řešení etnického konfliktu kontrolou porodnosti, protože buddhisté považují rychle se zvyšující počty muslimů za reálnou hrozbu. Komise navrhla i zdvojnásobit bezpečnostní sily v neklidném regionu.
Nevraživost vůči Rohingům (ale i některým jiným etnikům) není u buddhistů v Barmě nového data. Existuje už dlouho.
Rozhodnutí téměř identické s politikou dvou potomků vydala v minulosti barmská vojenská junta, která nařídila "prosazovat mezi muslimy monogamii a nutit je nemít více než dvě děti". Na straně druhé, vláda vojáků tvrdé pěsti zabraňovala v zemi větším excesům vůči muslimům.
Vojenský režim vystřídala v roce 2011 vláda stávajícího prezidenta Thein Seina, která zahájila v zemi demokratické reformy. Fakticky ale mnozí vojáci jen vyměnili uniformy za saka.
V Barmě je Rohingům, kterých v této šedesátimilionové zemi žije asi 800 tisíc, což jsou asi čtyři procenta obyvatelstva, upíráno občanství a jsou považováni za nelegální přistěhovalce z Bangladéše.
Vůdkyně barmské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír se k masakrům muslimů ve své zemi dlouho zdráhala vyjadřovat. Nyní ale Do Aun Schan Su Ťij rozhodnutí barmské vlády zakázat rodinám z muslimského menšinového etnika Rohingů mít víc než dvě děti odsoudila.
Su Ťij to označila za diskriminační opatření, jež je nelegální a porušuje lidská práva. "Takováto diskriminace není správná. Je to krok porušující lidská práva," prohlásila Su Ťij při setkání s novináři v barmském největším, bývalém hlavním městě Rangúnu.
OSN označuje Rohingy za jedny z nejvíce pronásledovaných lidí na světě. Mezinárodní organizace Human Rights Watch nedávno obvinila Barmu z "etnických čistek" namířených proti Rohingům.
Loni v červnu a říjnu se stal Arakanský stát dějištěm krvavých střetů mezi menšinovými muslimy a většinovými buddhisty, když eskalovalo napětí mezi oběma skupinami.
Buddhisté se tehdy chopili mačet a dalších zbraní, útočili na muslimské domy a zapalovali je. Zabili několik set lidí a asi 125 tisíc jich donutili k útěku. Čísla mrtvých, zraněných a běženců se liší.
Násilnosti proti islámským věřícím pokračovaly tento týden v Šanském státě na severovýchodě Barmy. Stovky většinových buddhistů vyzbrojených holemi, mačetami a kameny pokračovaly ve vypalování domů muslimů a výtržnostech.
V úterý tu dav lidí zažehl mešitu, muslimský sirotčinec a tucet obchodů při dalším výbuchu nábožensky motivovaného násilí.
Nepokoje v odlehlém stotřicetitisícovém městě Lašio na severovýchodě Barmy v úterý rozdmýchaly zvěsti, že místní muslim zapálil buddhistickou ženu. Dle informací policie si nepokoje zatím nevyžádaly žádné oběti.
Armáda a policie ve čtvrtek ujišťovaly, že se jim podařilo obnovit v Lašiu pořádek, v časných večerních hodinách místního času však ve městě stále hořely muslimské obchody a domy. Plameny pohltily i místní kino. Většina muslimských obyvatel z Lašia uprchla.
Čerstvé prolévání krve v Barmě ukazuje, že vztahy mezi buddhistickou většinou a muslimskou menšinou se dále zhoršují. Loni se ještě zloba buddhistického obyvatelstva soustředila jen na muslimy etnika Rohingů, od té doby však došlo k útokům i na jiné muslimy a na řadě jiných míst.
K paradoxům situace v Barmě patří, že nejhlasitěji proti muslimům štve právě jeden buddhistický mnich. Začali mu říkat barmský Hitler nebo "bin Ládin Barmy". Ve svém mandalajském klášteře (klášterů a pagod je ve městě Mandalaj bezpočet) kolem sebe přátelsky vypadající mnich, jemuž je 45 let, shromažďuje ty, kteří smýšlejí jako on.
Stal se z něj kazatel nenávisti proti muslimům. K jeho heslům patří: "Když nakupuješ v muslimském obchodě, tvé peníze v nich nezůstanou. Používají se k ničení tvé rasy a náboženství." Nebo: "Muslimové jsou zodpovědni snad za všechny zločiny v Myanmě. Za opium, krádeže, znásilňování."
Nezůstává jen u slov. V Barmě se považuje za téměř jisté, že Wirathu a jeho věrní stojí za nedávným masakrováním, rabováním a žhářstvím v mohamedánské čtvrti ve městě Meittchila nedaleko Mandalaje.
