Americký prezident Donald Trump se vydal na svou první zahraniční cestu. Během devíti dnů navštíví Saúdskou Arábii, Palestinskou samosprávu či Izrael a promluví s tamějšími lídry. Saúdská Arábie patří k největším americkým spojencům v muslimském světě. Kde má spojenectví těchto zemí kořeny a jak se během let tento vztah vyvíjel?
Arabská televizní stanice Al-Džazíra přináší text o historii saúdsko-amerických vztahů, které započaly v roce 1933, kdy začínalo první objevování ropných ložisek v blízkovýchodním pouštím království. Americká společnost Standard Oil of California, později přejmenovaná na Aramco (Arabsko-americká ropná společnost), získala koncesi na průzkum a těžbu ropy v Saúdské Arábii. V té době však žádná ropná pole v zemi ještě objevena nebyla, k tomu došlo o tři roky později v okolí města Zahrán (dnešním sídle společnosti).
Byznys s ropou se začal slibně rozjíždět a v roce 1944 došlo k prvnímu diplomatickému sblížení obou států, Američané otevřeli ambasádu v přístavním městě Džidda, o rok později přijíždí také první saúdský diplomat do USA. V roce 1945 na palubě americké lodi Murphy, kotvící v Suezském průplavu, došlo k setkání krále Abdulazize s prezidentem Franklinem Delanem Rooseveltem. Schůzka státníků byla úspěšná pro obě země a na dlouhá léta dopředu postavily svůj vztah na dvou pilířích: ropě a bezpečnosti. Saúdové také povolili Američanům poslat do země vojáky a zřídit v Džiddě vojenskou základnu.
Ropný šok
V roce 1950 po nátlaku saúdského krále došlo k dohodě, po níž mělo Aramco zdaňovat padesát procent svých příjmů. Saúdové chtěli dřív nebo později Aramco zcela ovládnout. Podíl zahraničních akcionářů se postupně snižuje, královská rodina začala odkupovat podíly ve firmě. O rok později dochází k podpisu smlouvy, která, která zohledňuje prodej amerických zbraní do Saúdské Arábie a výcvik amerických vojáků v této zemi.
Saúdská Arábie je v roce 1960 u vzniku Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), USA se mezi členy nikdy nepočítaly. Zakládající země vytvořily kartel, určily objem těžby a cenu ropy, které kontrolovaly pomocí těžebních kvót. V roce 1973 dochází k záměrnému snížení těžby ropy o pět procent. Saúdům se nelíbilo, že Američané podporovali Izrael v Jomkipurské válce (též říjnové válce), a vyhlásili embargo na dovoz ropy do USA. Američané tehdy embargo znatelně pocítili, se spotřebou se museli uskromnit, byla například vydána nařízení o maximální rychlosti na dálnici, začala se vyrábět auta s menší spotřebou, vláda vyzývala obyvatele k užívání hromadné dopravy, klimatizace a topení se musely užívat s rozmyslem. Snížením těžby způsobili Saúdové první ropný šok. Ceny ropy se tehdy vyšplhaly na čtyřnásobek.
Po dvou letech se vztahy opět narovnají a USA se Saúdskou Arábií podepisují obří ropný kontrakt v hodnotě dvou miliard dolarů. Během sovětské války v Afghánistánu se můžou Afghánci spolehnout na pomoc Američanů, Saúdů a Pákistánců. V roce 1979 do Afghánistánu proti Sovětům odchází bojovat Saúdský Arab jménem Usáma bin Ládin, bojovníky začíná logisticky a finančně podporovat, o devět let později zde založí teroristickou síť al-Kajda.
V roce 1988 Saúdové plně přebírají ropnou společnost Aramco a přejmenovávají ji na Saudi Aramco. Následují devadesátá léta, válka v Perském zálivu, operace Pouští bouře a invaze více než půl milionu amerických vojáků, kteří měli chránit Saúdskou Arábii před iráckým vůdcem Saddámem Husajnem, který napadl Kuvajt. Vůdci al-Kajdy bin Ládinovi se ale americká přítomnost v blízkosti muslimských posvátných míst ani trochu nelíbila. Z půl milionu amerických vojáků jich v Saúdské Arábii v devadesátých letech zůstalo jen pět tisíc, ti měli dohlížet na bezpečnost arabského spojence.
Vyhlášení svaté války
Během vlády Billa Clintona se USA více než o Saúdskou Arábii spíše zajímaly o mírový proces mezi Palestinou a Izraelem, pozornost věnovali také možným hrozbám ze strany al-Kajdy a dalších teroristických skupin. V roce 1994 dochází k vyhnání bin Ládina ze Saúdské Arábie, úřady ho zbavují občanství, bin Ládin odchází do súdánského vyhnanství, odkud je po dvou letech vyhnán, následně se usazuje v Afghánistánu.
Bin Ládin o rok později z Afghánistánu vyhlašuje "svatou válku" Spojeným státům. Teroristický útok 11. září 2001 výrazně otáčí americké mínění proti Saúdské Arábii. Vyšetřování ukazuje, že 15 z 19 útočníků pocházelo z této země, indicie Američanů navíc ukazují na al-Kajdu. Prezident George Bush mladší poté vyzve k široké vojenské spolupráci mezi Američany a Saúdy.
Během Obamovy vlády ale dochází k ochlazení vztahů. Saúdům se nelíbí americké vyjednávání s regionálním rivalem a nepřítelem Íránem ohledně jaderného programu této země. Neklidu nepřidá ani prezidentův váhavý přístup k syrskému konfliktu.
V roce 2011 zabíjí americké komando Navy Seals vůdce al-Kajdy bin Ládina. Saúdská Arábie to vítá s nadějí, že smrt teroristického vůdce může předznamenat mezinárodní úsilí v boji proti terorismu.
Po nástupu Donalda Trumpa je otázkou, jaký směr naberou vztahy mezi oběma zeměmi. A zda dojde k nějaké změně. Trump dříve prohlásil, že chce se Saúdy spolupracovat. Zemi již navštívil i ministr obrany James Mattis, který Saúdy podpořil v boji proti jemenským vzbouřencům. Ti stojí proti tamější vládě, která je spojencem Saúdské Arábie.
