Nepálští šerpové i zemědělci s obavami sledují změny klimatu, které se v himálajské zemi projevují stále vážněji. Od nepříjemných much v čím dál vyšších polohách po dlouhá sucha i ničivé horské povodně, to vše připravuje Nepálce o příjmy z turismu, úrodu i pitnou vodu.
Šerpa Dawa Steven odpočíval v základním táboře pod Mount Everestem se svými společníky, když uslyšeli jakýsi bzukot. „Co to sakra je?" ptal se mladý nepálský horolezec. Záhy objevili velkou černou mouchu domácí. Ještě před pár lety by bylo pro hmyz nemožné přežít ve výšce 5360 metrů nad mořem.
ČTĚTE TAKÉ: Maledivská vláda jednala pod vodou. Kvůli klimatu
Ledy tají, Kanada se obává arktického zločinu
„Himaláje se ohřívají a mění rychle," vysvětluje Dawa, který pochází z tradiční rodiny šerpů. Sice studoval v Británii a s opravdovým horolezectvím začal až před třemi lety, zlezl už ale tři osmitisícovky, Everest dokonce dvakrát.
„Lezení je rodinná branže. Vidíme himálajské ledovce tát, není to už sezonní záležitost. Jde to rychle, je to tak očividné."
Když se zadíváte na svahy ledovce Khumbu na jižním úbočí Everestu, uvidíte jasnou čáru, kde se tmavá barva mění v bílou. „Tam to bylo vystaveno slunci. Znamená to, že metry tlustého ledu roztály za pouhých několik dekád."
Dawa se narodil v Khumjungu, vesnici ležící dvacet kilometrů od Everestu a tři a půl kilometru nad mořskou hladinou. Jeho dědeček, jinak kupec s jaky, jezdil po světě s Edmundem Hillarym, prvním pokořitelem nejvyššího vrcholku světa, Dawův otec zase doprovázel britského horolezce Chrise Bonningtona.
Ve strachu z ledovcové tsunami
Klimatické změny dosvědčují všechny tři generace rodiny: „Dědeček brával jaky na místo zvané Gokio, na druhé straně ledovce Ngozumba, nejdelšího v Nepálu. Mohl s nimi přejít přes led, ale teď tam jednoduše není - je to kamenná pustina. Celé to roztálo," citoval Dawu britský deník Guardian.
Tající ledovce mohou být vážně nebezpečné, zejména když se voda nahromadí za ledovou bariérou, která už nápor neudrží. Ledovcová povodeň (někdy též jökulhlaup) může mít ohromnou sílu a srovnat se zemí vše, co se jí postaví do cesty. Nejvíce se teď obávají jezera Imja, které narůstá o 74 metrů za rok.
„Až puknou jeho břehy, bude to horská tsunami. Uvolní se miliardy litrů vody a mohly by zlikvidovat kolem sedmdesáti procent stezky do základního tábora Everestu," obává se Dawa. „Nejen že to zničí naše domy a možná i zabije lidi, ale zničí to korunní klenot nepálské turistiky."
Loni došlo k menší takové povodni na kraji ledovce Khumbu, maličké jezero spláchlo čtyři lávky směrem k nejvyšší hoře.
Dawův přítel šerpa Apa, s rekordními devatenácti výstupy na Everest, je rovněž znepokojený, v osmi kilometrech prý letos viděl tekoucí vodu. „I vrchol (Everestu) se zmenšuje. Na hřeben jste dřív mohli vzít padesát lidí. Teď je tam místo nejvýš pro osmnáct. Odlamuje se římsa, otvírá se velká trhlina, která tam nikdy nebyla. Zdá se, že už nic není bezpečné." Dvacet let staré průvodce pro horolezce jsou dnes k ničemu, lezení po Himálaji se značně ztížilo, je daleko techničtější.
Sucho i povodně
Kromě bezprostředního nebezpečí pro místní i pro turisty trpí oblast i nedostatkem vody. Ten ještě více odrazuje turisty, ale hlavně sužuje domorodce a umenšuje úrodu.
„Celý himálajský region je závislý na ledovcích, poněvadž jsou významným zdrojem čerstvé vody pro 1,3 miliardy lidí. Pokud si Himálaj představíte jako vodárenskou věž, můžete říct, že je věž prázdná," píše Dawa na stránkách Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Za to, že spodní voda klesá o deset centimetrů za rok, ovšem mohou nejen klimatické změny, ale i přelidnění v Jižní Asii, zdůrazňuje Mike Treder z amerického think tanku Institute for Ethics & Emerging Technologies.
V takových podmínkách mají i mírné změny klimatu vážné důsledky: podle organizace Oxfam, která bojuje se světovým hladem, jsou miliony Nepálců, už tak žijící pod hranicí chudoby, ohroženy nedostatkem vody, neúrodou a extrémními teplotami. Letošní zima byla v Nepálu nejsušší za čtyřicet let, následné monzuny přicházely se zpožděním a nepředvídatelně. Půda je tak náchylnější k erozi a sesuvům, napsala BBC.
Nedostatek pitné vody také nutí vesničany hledat ji, kde se dá, čímž se zase vystavují riziku zejména střevních nemocí. „Lidé žijící ve venkovských oblastech měli už tak dost problémů s obživou. Ale se změnami klimatu je celý scénář, veškerý jejich boj o přežití ještě vážnější," říká Prabin Man Singh z Oxfamu.
„Nemáme v zemědělství vůbec dobré výnosy," citovala BBC pětatřicetiletou Nainu Spahiovou. „Nemůžeme záviset na hospodaření a zavlažování, abychom se uživili či vzdělali své děti."
PSALI JSME: Soros: Na záchranu klimatu dám miliardu dolarů
Dánové truchlí. Summit v Kodani klima nezachrání
Západ sice nezůstává lhostejný, a to ani přes hospodářskou recesi, ale rozvojová pomoc naráží na technické překážky. Tucet dárců nedávno slíbilo Nepálu pomoci vyrovnat se se změnami klimatu, ale nikdo pořádně neví, co je vlastně potřeba. Nikdo tyto změny pořádně nezmapoval, ani nespočítal jejich dopad na zemědělství, zdraví populace, ekologii či ekonomii.
OSN v oblasti rozvojové pomoci pracuje na základě Národních akčních adaptačních plánů (NAPA), jenže na jeho vypracování v Nepálu zkrátka nejsou lidi, Rozvojový program Spojených národů (UNDP) marně shání nějaké odborníky, kteří by vládě pomohli. Jenže na klimatické změny je zatím na světě jen málo odborníků a většina z nich má napilno kvůli prosincovému summitu v Kodani.
Foto: flickr.com/mckaysavage, Wikimedia Commons, flickr.com/lilyinnepal, Oxfam, flickr.com/féileacán, Dawa Steven Sherpa, flickr.com/tierecke
