Tibeťané si tento měsíc připomínají padesát let čínské okupace. Exilová komunita je ale hrdá na to, že se jí po celou tuto dobu podařilo udržet tibetský jazyk a kulturu díky síti kvalitních škol.
V indické mateřské školce si hraje skupina dětí v prosluněné místnosti. Jeden chlapec se plazí po plackách s obrázky a anglickými slovy. Vedle něj si holčička hraje s kartičkami, na kterých jsou tibetská písmena, která naznačují, že nejde o obyčejnou školku, píše americký deník The Christian Science Monitor.
ČTĚTE TAKÉ: Napjatá situace v Tibetu hrozí výbuchem, říká dalajláma
Čína: porážka bude pro Tibeťany svátek
Celkem dva tisíce dětí různého věku si hraje, žije a studuje v Tibetské dětské věsničce (TCV) v Dharamsale, městě na severu Indie, které je dalajlámovým exilovým domovem. Škola poskytující plné středoškolské vzdělání má také asi 150 indických, evropských, japonských a jihokorejských studentů, jejichž rodiče se v oblasti usídlili.
Tento měsíc se Čína chystá na padesáté výročí okupace Tibetu. V očekávání nepokojů se čínské úřady snaží posílit svou kontrolu nad oblastí a zatýkají proto potencionální demonstranty. Přesto protibetské protesty pokračují.
Děti jsou naše naděje
Autonomie Tibetu v rámci Číny, dalajlámův cíl, je pro obyvatele Dharamsaly vzdáleným snem. Dalajláma říká, že Čína provádí v Tibetu "kulturní genocidu".
Solidní tibetský vzdělávací systém v exilu je tedy pro jeho vizi uchování tibetské kultury nezbytný.
"Tibetská exilová společnost ustanovila v Indii školy, které fungují velice úspěšně. To samo o sobě je pozoruhodný úspěch," říká Elliot Sperling, expert z Univerzity Indiana.
Co začalo v roce 1960 jako nuzný dětský domov pro tibetské sirotky se rozrostlo do sítě téměř osmdesáti škol napříč Indií, Nepálem a Bhútánem. Sedmnáct z nich je pobočkami Tibetské dětské vesničky, která tak má nejméně dvanáct tisíc studentů. Systém jako takový zahrnuje zhruba 28 tisíc žáků ve školách, školkách, dětských domovech a učilištích.
"Poskytujeme vzdělání, které našim dětem umožní vyrůstat jako Tibeťané," říká Thupten Dorjee, tajemník TCV. "Číňané se snaží zničit tibetskou identitu. Nadějí na přežití naší národnosti jsou jen naše děti.
Před rokem vypukla v Tibetě největší vlna násilností za poslední dekádu. TCV každý rok přijme mezi studenty asi 850 uprchlíků z Tibetu.
Ale loni, poté, co Čína protibetské protesty tvrdě potlačila, jich podle Dorjeea přišlo jen dvacet. Potvrdil také, že Čína vyvíjí tlak na tibetské rodiče, kteří poslali děti do školy v Indii, aby je přivedli zpátky, jinak je čeká trest.
Dilema mezi moderním vzděláváním a tradicí
Dalajláma o důležitosti vzdělání často přednáší. Minulý prosince řekl v Dharamsale sto padesáti novým příchozím z Tibetu, že "s vyšší úrovní vzdělání .. dokážeme lépe bojovat za svá práva."
"Důvodem, proč mají Tibeťané tolik těžkostí, je, že nám chybělo vzdělání," řekl. "Studovat a učit se je ta nejdůležitější věc. Díky tomu můžeme uspět v moderním světě.!
Přes jasné úspěchy, mají tibetské školy v exilu i své problémy. "Obecný standard vzdělání není uspokojivý," říká Karma Gelek Yuthok, ministr školství v exilové vládě.
Metody ve většině škol jsou podle něj zastaralé a vedou často k nesmyslnému biflování.
Yuthok prosadil změnu osnov a růst platů a vzdělávání učitelů. Problémem pro tibetské školy je udržení rovnováhy mezi moderním vzděláváním a udržováním tradic. Vzdělání je až do páté třídy pouze v Tibetštině, většina škol dává důraz na tibetské náboženství, historii, zeměpis a jazyk. Angličtina je vyučována jako cizí jazyk od čtvrté třídy.
21 procent lidí, kteří absolvují TCV se věnují technickým profesím, 18 procent tradičním řemeslům a 18 procent studuje humanitní obory. Nevalný zájem o některé obory přiměl dalajlámu, aby vyzval studenty k větší specializaci. To je také účel nové TCV univerzity, která byla minulý měsíc otevřena v indickém technologickém středisku, městě Bangalore.
Zhruba 70 procent studentů v TCV uteklo z Tibetu teprve nedávno. Systematické vzdělání v tibetštině je v Číně neobvyklé, dominuje čínština. V izolovaných venkovských oblastech Tibetu jsou jakékoli školy vzácné. Profesor Sperling říká, že dokladem úspěchu tibetského exilového vzdělávání je, že "Tibeťané se stále snaží poslat své děti za vzděláním do Indie."
TCV povzbuzují své studenty v úmyslu vrátit se po studiích domů. Studenti, kteří přišli do Indie s platným čínským pasem, se mohou vrátit relativně bez problémů. Ale těm, kteří přešli hranice bez papírů, hrozí po návratu zatčení a výslechy.
Mnoho bývalých studentů na TCV vzpomíná s láskou. Sonam Dorjee říká, že třináct let ve škole TCV mu dodalo sebevědomí a přimělo ho věnovat se politickému aktivismu. Nyní je členem Tibetského kongresu mládeže a pracuje pro tibetskou nevládní organizaci, která pomáhá Indům v Dharamsale.
Foto: Reuters, Wikimedia Commons a tcv.org.in
